přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
happywork, kimberhaye + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
Cyrus od Cerhovických skal
Mara - Tuesday, 22.11. 2005 - 16:39:18
Téma: Próza - Příběh

Začínám psaní na pokračování, které se mnohým bude třeba zdát rozvláčné, ale životní příběh Cyruse nejde zkoncentrovat do jedné či dvou stránek. Máte však vždy dvě možnosti volby - buď vás text zaujme a pak si přečtete celý příběh - nebo se budete nudit a pak jednoduše klikněte jinam. To už nechám na vás (:-))
-------------------
Také šarplaninský horský pastevecký pes (vzdálený bratránek kavkazského pasteveckého psa)je z rodu "žraloků ve psí kůži", hmotnost, výška a povahové vlastnosti obou plemen jsou téměř shodné.
Pochází z Planiny Šar(Srbsko, pohoří Prokletije). Je to pes "jednoho pána", miluje svoji "smečku" a oddaně ji chrání.

 

Bydlet na Jižních svazích a mít z jedné starny obrovské vyasfaltované hřiště, na které se stahovaly den co den houfy uřvaných a sprostých puberťáků, aby je večer vystřídali jejich stejně hluční tatínkové, a z druhé strany schodiště, po kterém od rána do rána proudily desítky lidí, v noci se zastavovali pod oknem ložnice, vyznávali si tam lásku a ulevovali přetíženým vnitřnostem, mít pod oknem plechová vrata podzemní garáže, na kterých si hokejové "naděje" zkoušely střelbu na branku, to se nedalo dlouho vydržet.

A když se k tomu připočtou sousedé vracející se pravidelně v časných ranních hodinách ve stavu absolutní opilosti domů,
když se připočtou dvě puberťačky, kterým rozvedená maminka přenechala byt k volnému použití a tyto dívenky si z něho udělaly veřejný dům,
když ještě připočteme sousedku každé ráno o půl páté dupající po schodech tak, že vám drnčí sklenice v příborníku,
když si na noc otevřete okno, abyste měli trochu čistého vzduchu, a vzbudíte se s pocitem, že máte hlavu strčenou v dýmajícím komíně, protože svitovská elektrárna vypnula odlučovače, aby ušetřila,
když se vám do bytu ze všech škvír záchodovokoupelnového jádra valí cigaretový dým, uzraje ve vás rozhodnutí, že TAKHLE rozhodně nechcete dožít život!

A navíc vás ještě sžírá stesk po veselém chlupatém kamarádovi. To se opravdu nedá dlouho vydržet!

Po pěti letech jižněsvahového živoření jsme se honem nastěhovali do ještě nedokončeného domu, jen abychom unikli městu.

Ale vrátím se v čase k rozhodnutí, že se pustíme do stavby. Ejhle, to byl důvod, proč hned začít přemýšlet nad psem, který tam s námi bude bydlet. Ale už jsme byli přece jen poučeni, že to nebude žádný krátkosrstý, a tudíž choulostivý, ani žádný se srstí hedvábnou, která potřebuje maximální péči, že musí být ostrý hlídací a s kabátkem, co má samočistící schopnost. A hlavně - musíme ho koupit s předstihem, bude ráno chodit s manželem na stavbu, večer se s námi vrátí do "králikárny", mezitím doroste a až se nastěhujeme, bude už hlídací. A byl! A jak!!

Pro šarplaninského pasteveckého psa Cyruse od Cerhovických skal jsme si jeli v jednom dubnovokvětnovém dni až na Babu do Prahy.
Bydlel se svojí krásnou maminkou v úplně posledním domečku na kraji polí a měl několik sourozenců. Vlezla jsem si za nimi do ohrádky a hojila si dušičku vyprahlou steskem. Když jsem ho vzala do náručí, přitiskl se ke mně jako pijavice, dýchal mi za krk teplounlým čumáčkem a nedal se žádným způsobem odtrhnout.
Proseděli jsme tak spolu dlouhé povídání o chovu a původu z Planiny Šar, o krmení a výstavách i vystavovatelích a ... prostě všechno, co se při koupi štěnete musí a chce.
Teprve na půl cestě do Brna se trochu uvolnil a nechal se položit na klín a U devíti křížů už nám ukázal, že umí i běhat.

Vzbuzoval velkou pozornost. Aby taky ne! Takové štěňátko není jen tak k vidění. Byl k zulíbání, k pomazlení! Ovšem - co se po čase z něho vyklubalo!!

Než mi začaly prázdniny, vždycky večer jsem klukům navařila, aby na "ranči" netrpěli hlady, než za nimi přijedu. Cyroušek měl svoji speciální stravu - rýži s drobně nakrájeným libovým masíčkem nebo s rybou, těstoviny s namletým masem, na svačinku lakrumáček nebo "jen" přislazený tvaroh... Dokázal nám ovšem pěkně vyrazit dech, když zhrdl voňavou rýžovou pochoutkou a raději si rozkousal kus kosti, kterou kdesi na zahradě vyňuchal.

Noci na Svazích trávil ponejvíc v kuchyni pod oknem, kde to pěkně táhlo na nohy při vaření. Cyrdíkovi to nevadilo, naopak, protože mu v tom jeho kožíšku bylo horko. Taky tam slyšel všechno dění na schodech a patřičně na ně reagoval vrčením a zatím ještě dětským štěkáním.
Nenechal nás na pochybách, že je opravdu hlídací.

Nic jsme nedali na ujišťování chovatelky, že je dost samostatný a ostrý, protože do chovu se dostali jen takoví psi, kteří se dokázali vypořádat s vlky a medvědy ohrožujícími stáda dobytka, která oni chránili. Chtěli jsme, aby byl ještě ostřejší, a neponechali nic náhodě. Naši chlapi se s ním prali o hadr a zápasili s ním. A on to opravdu uměl a nic si nenechal líbit. Když se kdysi schoval před Milanem pod židli a on ho odtud chtěl vytáhnout, pěkně ho řupl do prstu a navíc tak šikovně do žilky, že z toho bylo krve jako na jatkách.

Učil se rychle a snadno, co se naučil, to si taky pamatoval. Členy rodiny miloval, ostatní zbytek světa - to byli nepřátelé, v lepším případě značně podezřelé existence.

Když jsme pracovali na ranči a neměli čas se po něm pořád dívat, zavřeli jsme ho na terasu, která sice neměla zábradlí, ale byla dost vysoko na to, než aby náš dorostenec skočil dolů. Odtud štěkal na celý svět a hlavně na ty, kteří mu nevoněli, nebo ho dráždili. Že se taková pošetilost nevyplácí, se přesvědčil sousedovic kluk, který na autobusové zastávce naproti přes silnici poskakoval, pitvořil se a pokřikoval po bezbranném Cyrdíkovi.
Štvalo mne to, ale při práci jsem neměla čas jít klukovi domlouvat. Pak jsem potřebovala cosi na terase a otevřela jsem tam dveře. Pes vyletěl jako vystřelený z katapultu, pak otevřenou bránou a než jsme se všichni stačili vzpamatovat, visel Romanovi na zadku. Kluk ječel a utíkal za tatínkem k pálenici, pes mu visel kus cesty na gatích, my jsme ječeli na psa.
Už dneska nevím, kdo pro něho šel, nebo jestli se vrátil sám, fakt je, že od té doby sousedé přecházeli na druhou stranu silnice a k našemu domu se raději nepřibližovali.

Z baculatého medvídka se rychle klubal nohatý puberťák s pusou špičatou jako trojúhelníková lopatka. Zmizel hebounký kožíšek a byl nahrazen vrchní srstí šedočené barvy. Podsada ovšem zůstala světlounká a hebká. Narostl mu krásný černý límec, hříva, kterou by vlčí zuby jen tak neprokously. Jak mu přibývaly roky, mohutněl a krásněl. Milovali jsme ho, on to věděl a oplácel nám to po svém.

Konec první části.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 7


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"Cyrus od Cerhovických skal" | Přihlásit/Registrovat | 6 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: fungus2 - Tuesday, 22.11. 2005 - 16:44:37
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
To je hezké. Těším se na další díl.


[ Odpovědět ]

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: Mara - Wednesday, 23.11. 2005 - 07:17:25
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Mám radost, že se Ti to líbí;je to čistá skutečnost. A děkuji za *(:-))


[ Odpovědět ]

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: Tereza - Tuesday, 22.11. 2005 - 21:31:20
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Pohlazení pro duši :))) Děkuji...


[ Odpovědět ]

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: Mara - Wednesday, 23.11. 2005 - 07:18:21
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Já taky děkuji, Terezko.(:-)))


[ Odpovědět ]

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: ANNY - Thursday, 24.11. 2005 - 15:14:27
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.anny.cz
Příběh jako z pohádky.
Chtělo to taky fotečku Maruško.


[ Odpovědět ]

Re: Cyrus od Cerhovických skal
Od: Mara - Thursday, 24.11. 2005 - 15:40:38
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Aničko, moc jich z této doby sice nemám, při práci nebylo moc času na focení, ale něco ne moc kvalitního se najde. Přidám k další části.
(Fakt Ti to připadá jako z pohádky? To bys měla zažít, to byla pořádně akční pohádka!(:D))


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
57 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund