přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 7 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
O závodním koníčkovi
Mara - Monday, 31.10. 2005 - 14:40:35
Téma: Próza - Pohádka

Pohádka na přání. Kritéria zadala Vendulka - koník se musel ztratit a zase najít a potom musel skákat "pšes pšekážky"(naše rozumbrada ještě neumí řřřřř!). Prozradím na ni, že je s koňmi jedna ruka a Soprán je jméno jednoho z nich. Všechno ostatní bylo na mně.

 

Tak ty chceš, Vendulko, pohádku o koníčkovi? Dobře, já jednoho znám a budu ti o něm vyprávět.

Za jedním veselým lesíkem, kde rostlo hodně břízek, habrů, osik a sem tam nějaký doubek a kde se větřík proháněl mezi listím a mával větvemi na pozdrav, stála stáj. Byla prostorná a čisťounká a v každém stání šustila pod nohama koní voňavá zlatá sláma.

A stalo se jednou takhle k ránu, že se mamince kobylce ve třetím stání narodilo krásné hříbátko. Bylo celé hnědé a lesklo se jako kaštánek, který se právě vyloupl ze slupky. Hřívu a ohon mělo černý, na každé nožičce bílou podkolenku a taky bílou lysinku od tlamičky až k ouškům. Byl to koník, kluk jako buk a měl se k světu. Na slámě moc dlouho neležel, honem honem se snažil postavit na nožky, i když byly ještě vratké a on párkrát drcl nosem do slámy. Ale maminka mu pomohla zase se postavit a za chvilku se už krmil jejím mlíčkem. To byla dobrota! A protože se hříbátko jen krmilo, hodně spalo a sem tam si zaběhalo, rychle rostlo.

Jednou přišla do stájí malá holčička s maminkou podívat se na koníčka. Zvědavě po sobě pokukovali, koníček pohazoval hlavou a slabounce ržál. Vypadalo to, jako by jí něco povídal.
..."Taky se mně líbíš," řekla holčička, natáhla ručku a pohladila ho, "budu ti říkat Soprán, chceš?"...
A koník vesele zadupkal, pohodil hlavou a spokojeně zaržál. Tak se z nich stali kamarádi.

Jenže žádný boží tvor není na světě jen tak, každý tady má svůj úkol. Někteří koníci tahají třeba dříví z lesa, jiné zase zapřahají k vozu, kterým se sváží z polí úroda, a jsou taky koníci závodní. Soprán měl slavného tatínka i maminku, oba zvítězili v mnoha závodech, a tak i naše hříbátko mělo určeno svůj osud.
Napřed jen tak běhal s ostatními po louce, radostně hopsal, vyhazoval zadníma nožkama, honil svoje bratránky a sestřenice a všem se to moc líbilo.

Jenže mladí koníci byli taky zvědaví, pokukovali po lesíku, ale žádný neměl tolik odvahy, aby se tam vydal.Jen Soprán, který byl z nich nejmladší, zapomněl na to, co mu říkala maminka o nebezpečí venku za ohradou, přeskočil ji a od radosti, že je volný, utíkal jako o závod. Ani se nepodíval, jestli někdo běží za ním. Jeden skok přes krtčí hromádku, druhý přes velké mraveniště a ještě jeden ... větve zašuměly údivem, když Soprán vběhl jako vítr do lesíka.
..."ššššššššš, co tady dělášššššššš? ty nevíííííííššššššš, že brzy bude večččččččer a noc a v noci sem chodíííííí lovit vlk?Vždyť se mu neubrááááníííííššššš! Honem se vrať domů, dokud je ješšššššště čassss!"... šumělo to lesíkem.

Ó, jak se Soprán polekal! Ta tam byla radost z volnosti, strach na něho padl a svázal mu nohy ostružinovými šlahouny, které mu bránily, aby se otočil a utíkal zpátky. Vzpínal se a kopal a volal, volal o pomoc svoje kamarády. Teď litoval svojí neposlušnosti, teď věděl, že to nebyla žádná odvaha ale hloupost, když přeskočil ohradu a ubíhal k lesu.

Ve stájích bylo zatím pozdvižení. Mladí koníci sem vběhli celí vyděšení, kouleli očima, stříhali ušima a ....ííííhaha ííííhaha...honem pojďte všichni, Soprán je v lese a volá o pomoc!

Dospělí koně začali tlouct kopyty o dvířka svých stání, aby se dostali ven, a kdo ví, jak by to všechno dopadlo, kdyby do stájí právě nepřišel stájník, aby koně nakrmil. Jak uslyšel, co se stalo se Sopránem, osedlal jeho maminku, ostatní koně poslal do jejich stání a vyjeli k lesu.

Noc se už pomalu přikrádala, když se dostali k Sopránovi. Jak je uviděl, uklidnil se, přestal se vzpínat, jen rychle oddychoval a celý se chvěl. Stájník přesekal ostružinové šlahouny a Soprán s nohama poškrábanýma od jejich ostnů a hlavou skloněnou, šel vedle maminky. Bylo mu moc líto toho, co provedl.

Ráno ani neměl moc času, aby povykládal svým kamarádům o tom velkém dobrodružství, protože si pro něho přišel někdo, koho Soprán ještě neviděl. Byl to žokej Jirka, který ho měl připravit na jeho první závod, a mladému koníčkovi začalo učení. Když dostal ohlávku a sedlo, moc se mu to nelíbilo, a co potom, když do sedla vyskočil Jirka!
Soprán se polekal a taky rozzlobil - ještě nikdy na něm nikdo neseděl a nikdo jej nenutil, aby poslouchal! Vzpínal se na zadních jako včera v ostružinovém houští, hrabal předníma nohama, až drny trávy lítaly, jako by měly křidýlka, a křičel ..."íííííhahaha íííííhahaha ... pomóóóc! zachraňte mě! já nechci uzdu, nechci sedlo, pomóóóóc!"...

Ale Jirka byl zkušený a laskavý žokej. Uklidňoval koníčka tichým hlasem a hladil jej, popleskával po zpocené šíji. Konečně se Soprán uklidnil a když viděl, že se mu nic nestalo a že žokej je hodný, začal jej poslouchat a dělat to, co po něm Jirka chtěl.
A vida! Vždyť to byla pro mladého koníčka zábava! Běhal hned pomalu, hned rychle a ještě zkusil tryskem, a když uviděl před sebou nízký plotek, ani jej Jirka nemusel pobízet, aby jej přeskočil. Pak skákali přes zelené houští, které ho pěkně polechtalo na bříšku, a ještě přes příkop plný vody. Když skončili, Sopránovi se vůbec nechtělo do stájí, ale Jirka mu vysvětlil, že teď si oba musí odpočinout a pak si zase pro něho přijde.

Každý den tak spolu jezdili a Soprán měl čím dál větší chuť běžet o závod s jinými mladými koníky. Moc se těšil, když ho jednoho krásného dne spolu s ostatními odvezli na závodiště plné lidí na tribunách a koní v padoku. Všichni byli vzrušení a nedočkaví, pohazovali hlavami, přešlapovali, jako by tančili na místě, a na startu je žokejové museli uklidňovat, aby některý nevyběhl dřív, než se ozval výstřel startovní pistole.

A pak to přišlo! Země zaduněla pod jejich kopyty a obrovská koňská síla je hnala kupředu. Lidé na tribunách křičeli a mávali, když první z nich proběhl cílem. To Soprán splnil svůj úkol a teď byl odměněn potleskem, radostí a láskou těch, kdo jej k závodu připravili. Pyšně pohazoval hlavou a rozhlížel se kolem. Jak byl překvapený, když uviděl svoji malou kamarádku, která za ním přišla, pohladila ho a na dlani mu podala několik kostiček sladkého cukříku. To byla odměna nejpěknější.

Dlouhá léta Soprán závodil a nebylo rychlejšího koně, který by jej předběhl. A teď, když zestárl, spokojeně se pase na voňavé trávě ve výběhu a vždycky rád tě sveze na svém širokém hřbetě, viď, Vendulko?!

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Pohádka:
Pohádka o stařeně a dětech

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 6
Účastníků: 11


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"O závodním koníčkovi" | Přihlásit/Registrovat | 11 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: O závodním koníčkovi
Od: ANNY - Monday, 31.10. 2005 - 15:03:21
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.anny.cz
Už zase bulím nad Tvým vyprávěním.

Dokud budou mít naše děti takovéhle babičky, bude také naděje v dobro a lásku lidí.

Děkuji Ti Maruško, také za všechny děti, které si vyslechnou Tvoje pohádky plné moudra a lásky.

10*


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Mara - Monday, 31.10. 2005 - 17:31:47
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Moje drahá Anny, nebul, vždyť to dobře dopadlo (i když jsem si nebyla jistá, jak se mi podaří vybruslit z toho lesa...), já vím, jak jsi to myslela a moc Ti děkuji za Tvoje slova i hodnocení, i když počet hvězdiček není rozhodující. Důležité je pro mne vědomí, že to, co píšu a zveřejňuji, se líbí, a ty, kteří to čtou, aspoň pohladí na duši.Měj se moc hezky.(:-))


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: fungus2 - Monday, 31.10. 2005 - 15:26:38
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Opět líbilo.


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Mara - Monday, 31.10. 2005 - 17:33:13
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
To jsem ráda.Díky (:-))


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Rendy - Wednesday, 02.11. 2005 - 12:36:23
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Moc hezké.


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Mara - Wednesday, 02.11. 2005 - 16:58:19
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkuji za uznání, ať se Ti líbí i ty ostatní.(:-)


[ Odpovědět ]
Re: O závodním koníčkovi
Od: Rendy - Saturday, 05.11. 2005 - 13:25:25
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Tvoje pohádka o koníčkovi mě inspirovala... a tak jsem pro tvou vnučku (nejen) vytvořil hru o koníkovi Arábkovi, (pokud chceš přejmenuju ho na Sopránka a pošlu ti to mailem i s věnováním.. Vendulce.. ať má holka radost...)



Tak ať Vendulka zkusí nezkrotného Arábka - Sopránka dovést k vytouženému cíli. Ke svobodě.

Bohužel stránky minimaxu neumožňují vkládat Flash, (nebo to neumím) tak na to musíš kouknout na mých stránkách.

Klikni na koníka a pak už jen .. přeji tobě, vnučce i ostatním hodně úspěchů.


[ Odpovědět ]
Re: O závodním koníčkovi
Od: Mara - Saturday, 05.11. 2005 - 16:37:14
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkujeme obě (Venda má teprve čtyři a půl), klidně nechej Arábka(ta povídka je překrásná! Jsem docela zvědavá, jestli se z Vendy vyklube taky tak nezkrotný koníček; podle toho, jak se projevuje teď, řekla bych že ano a potom potěš pánbůh toho, kdo ji bude chtít zkrotit), zkus mail; zítra si otevřeme Tvoje stránky. Měj se hezky.
Ještě pro zasmání - já vůbec nevím, co je to Flash, natož abych to uměla použít. Jsem štěstím bez sebe, že jsem přišla na to, jak dostat na minimax clipart - kuželky. (:o)))


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Rendy - Saturday, 05.11. 2005 - 13:39:56
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)


[ Odpovědět ]


Re: O závodním koníčkovi
Od: Tereza - Saturday, 19.11. 2005 - 10:25:45
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Jsem dojetím bez sebe, nějamne babičky "minuly", pohádky mi vyprávěl můj starší bráška...Děkuji za vzpomínku, Tvá pohádka milá ji vyvolala...


[ Odpovědět ]

Re: O závodním koníčkovi
Od: Mara - Saturday, 19.11. 2005 - 14:35:59
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Těší mě, že se Ti líbila, děkuji.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
74 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund