přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 7 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Mara - Sunday, 23.10. 2005 - 16:29:16
Téma: Próza - Příběh

Několik momentů ze života psa.

 

Pane jo, to byl ale kus mlsného psa! Nejraděj se povaloval v kuchyni pod stolem, protože si tam jednak nahříval záda o topení a jednak měl přehled o všech dobrotách, co se právě připravovaly.

To takhle jednoho slunečného prázdninového dne jsem upekla několik plechů krásných kulatých, tvarohem plněných, povidly a drobenkou zdobených koláčů. Naskládala jsem jich polovinu na velkou mísu a odnesla do pokoje, aby tam vystydly, než přijdou ostatní mlsálkové. Jejich sladká vůně se linula celým bytem. Měla jsem ještě nějakou práci v kuchyni, a tak jsem si zpočátku ani nevšimla, že se Car vytratil zpod stolu. Teprve když po několikáté nakoukl opatrně zpoza skříňky, co dělám, přepadlo mne neblahé tušení a honem rychle a potichu jsem spěchala do pokoje. Vyplatilo se mi to - přistihla jsem zločince při činu. Stál vztyčený na zadních, hlavičku na stranu a jednou packou si právě shazoval další koláč z mísy. Skutečně jen jeden, ty ostatní zůstaly neporušeny ležet, jak jsem je naskládala. Nechala jsem ho, aby si to sladké sousto snědl. Co taky s olízaným koláčem?! No a potom jsem především odnesla voňavou mísu z jeho dosahu, hlasitě mu vynadala a v duchu sama sobě, jak jsem pitomá, že mu je tam vlastně nabízím! Od té doby jsem se snažila dávat cokoliv k jídlu tak vysoko, aby na to nedosáhl.

A je neděle po obědě, všichni relaxujeme v pokoji, stůl poklizen. Měli jsme tehdy smažená vepřová játra a Daďa si vzpomněla, že by si ještě kousek dala, jenom tak "na chuť"! Houby si dala a ne játra! Miska, ve které zbylo ještě pár kousků, byla vylízaná tak, že nebylo třeba ji umývat.
A teprve teď jsme si uvědomili, že Car, který ležel vedle pánova křesla a zbožně na něj zíral, se co chvíli zvedl a odešel, a když se vrátil, vždycky se olizoval. No, jedna mlsná huba se měla dobře a druhá jen zklamaně sklapla. Ovšem svojí vinou, protože ze stolu sklízela ona a misku s játry nechala na Carovi dostupném místě.

A byly Vánoce a bylo plno pečení voňavého cukroví. To byla doba, kdy se Car zpod stolu v kuchyni ani nehnul, protože mu tam sem tam něco shůry "upadlo". To prostě člověk neodolá těm výmluvným pohledům a žádostivému kníkání.
Štědrovečení večeři jsme si se vší slávou odbyli v "zeleném" pokoji a pak se přestěhovali do "bílého", kde byl vyparáděný stromeček a taky televize. Jak si tak hovím a užívám si tajuplné vánoční nálady, zachytím z tmavé chodby Markovu naléhavou gestikulaci. A pak už jsem jen lapala po dechu. Mísa s navršeným vánočním cukrovím, s navybíranými nejkrásnějšími kousky, kterých jsme se ještě ani nedotkli, neb večeře byla vydatná, tahle mísa byla absolutně prázdná a leskla se právě tak, jako když jsem ji před několika hodinami cukrovím plnila.
Když jsem si představila manželovu reakci a zkažený vánoční večer, stiskla jsem pěkně zuby, poslala Marka "vyvenčit" psa, naskládala na ni nové cukroví a pro jistotu ji odnesla tam, kde jsme právě seděli. O tomto Carově prohřešku se manžel dozvěděl až o rok později, do té doby to bylo sladkým tajemstvím mezi mnou, dětmi a Carouškem.

Zatím to bylo úsměvné, ale na svoji zvědavost a mlsnou hubu Car málem doplatil životem.
Byla to velice zlá chvíle, když se jednoho rána připotácel chodbou, kde narážel do zdí a padal na hlavu, protože ho neunesly nohy, a my netušili, co se stalo. Pes byl do té doby zdravý jako řípa, ani jsme nevěděli, že nějaké psí nemoci existují, a teď tohle!
Než kolem poledne přijel veterinář, stačili jsme zjistit, že milý Cardík sebral ze stolku v pokoji tubu silného léku, kterou tam manžel zapomněl, rozkousal ji a tablety snědl. Naštěstí jich tam už nebylo tolik, aby ho uspaly jednou pro vždy.
Vydělal na tom!Na lékařovu rady pak chodil mlsat třikrát denně lžíci medu a taky si užil hodně mlíčka, to aby se mu uzdravila játra.

Užili jsme si s tímto kamarádem všeho bohatě, radostí i starostí. Boxeři mají tvrdou hlavu, učí se pomalu, ale co se naučí, to už nezapomenou. I my jsme se učili a samozřejmě dělali i chyby. Manžel ho drezuroval tvrdě, Marek s ním chodil na cvičák a brával ho na svoje čundry, my s Daďou jsme se s ním hlavně mazlily. Všichni jsme ho milovali, protože byl bezva kamarád, který bez cavyků nastavil jednu po druhé svoje tlapky, aby mu je někdo umyl, když bylo venku právě bláto; který měl radost z každé procházky s kýmkoliv z nás; který mne utěšoval s hlavou na koleni, když jsem se vrátila z nemocnice, kam jsem ve velkém spěchu odvezla těžce nemocného manžela; který mne v noci ani nenechal vyspat, jak u venkovních dveří hlídal, když jsme zůstali spolu v bytě sami.
A tehdy jsem poznala, jak jsme mu křivdili, když jsme ho podezírali, že umí leda ležet pod stolem v teplíčku a mlsat. Byl z něj ten nejspolehlivější bodygard, který se ode mne nehnul ani na krok, a když jsem mu v určitých situacích zavřela dveře před nosem, tak jsem ho taky za těmi dveřmi našla.
Kdo vám dá tolik nezištné věrnosti a lásky?!

Když jsme se s ním museli rozloučit, oplakala jsem ho jako své dítě a s očima opuchlýma šla druhý den do školy. Myslím, že mi holky v kabinetě moc nevěřily, když jsem je ujišťovala, že žádná rodinná tragedie se nekoná, že "jen" dáváme pryč psa.
Pak si pro něho přijeli sympatičtí manželé se synem a Caroušek dožil svůj život v domečku s velikou zahradou obklopen stejnou láskou, jakou dostával od nás.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 9


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část" | Přihlásit/Registrovat | 10 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Kika - Sunday, 30.10. 2005 - 09:18:00
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Loučit se svým zvířátkem bych se nechtěla, ještě že máme velký dům a tam moje malá jezevčice nikomu nepřekáží ani nevadí. Ale sama dobře vím, že se může stát cokoli. Má teta také musela dát pryč svého psa, protože se museli odstěhovat z domku do bytu. Bylo to smutné...
Ale Vaše povídky se nádherně čtou, těším se na další. Kika ;o)


[ Odpovědět ]

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Mara - Sunday, 30.10. 2005 - 13:59:44
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ahoj,Kiko,ano, může a stává se v životě cokoliv a je možná dobře, že to člověk nikdy dopředu neví.Měli jsme ještě 3 psy, (Cyrus,Cedrik,Lord, ten poslední je Kapi, ale o něm už manžel neví, leda by jej viděl ze svého souhvězdí), takže ještě o třech napíšu, těš se!(Doufám, že se taky směješ?!)Měj se hezky.


[ Odpovědět ]

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: fungus2 - Sunday, 23.10. 2005 - 16:40:35
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Opět se mi to líbilo.


[ Odpovědět ]


Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: ANNY - Sunday, 23.10. 2005 - 16:55:49
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.anny.cz
Láskyplný příběh o nádherném příteli.
Měli jsme Célinku a Betynku a vím o čem píšeš a veř mi, že píšeš tak, že mi zjihly oči a srdce se mi zachvělo ve vzpomínkách nad našimi dvěma miláčky, co už odešli z našeho života na věčnost.
Děkuji Maro a pozdravuj vnoučka.


[ Odpovědět ]

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Mara - Sunday, 23.10. 2005 - 17:18:29
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Oběma děkuji za komentář a mám radost, že se vám vyprávění líbilo.Začala jsem psát v době, kdy byl manžel 3 roky připoután ke kyslíkovému přístroji a nemohli jsme už chodit ani na procházky.Vzpomínali jsme a probírali společný život ze všech stran a na jeho popud jsem sedla k počítači, abych aspoň to, co jsme prožívali společně s dětmi, zachytila. b:-)


[ Odpovědět ]
Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Anonymní - Sunday, 23.10. 2005 - 20:20:52
To byla velmi moudrá terapie.
Dlouhodobá a těžká nemoc bývá velmi krutá pro všechny zůčastněné.
Kdyby si člověk nenašel odreagování, tak by se z toho očistce utrápil.
Je nezbytně nutné vtáhnout si do života protiváhu a krásné vzpomínky na šťastné chvíle bývají nejúčinnější.


[ Odpovědět ]
Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Mara - Monday, 24.10. 2005 - 00:35:24
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ach,Anny,měla jsem velmi moudrého a statečného manžela;proto je to teď tak kruté.Kdybych to uměla, napsala bych o našem životním příběhu román.Neumím to,škoda.

Můj milý vnuk je Tebou nadšen a velice mu na Tvém hodnocení záleží.Chytil se drápkem právě na Tvých říkankách (Venda už umí o šarkanovi a je legrační, jak se jí plete jazyk na slovenčine a jak je pyšná, že umí cizí jazyk),obdivuje Tvoje fotografie a díky jim se dal i do prohlížení dalších autorů. Jsem moc ráda, protože se tím konečně odpoutává od počítačových her a směřuje k něčemu užitečnějšímu. Snad mu to vydrží.

Přeji Ti hezký pracovní týden a hodně radosti.Mara


[ Odpovědět ]

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Tereza - Sunday, 23.10. 2005 - 20:21:53
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
jééé líííbííí :)))


[ Odpovědět ]

Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Mara - Monday, 24.10. 2005 - 00:44:17
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
To jsem ráda! Budou i další(měli jsme psů několik).(:-)))


[ Odpovědět ]
Re: O Carovi,psím mlsání a věrnosti 2.část
Od: Tereza - Wednesday, 26.10. 2005 - 22:21:09
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Hurááá, těším se ;-)


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
69 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund