přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Mara - Wednesday, 19.10. 2005 - 19:07:41
Téma: Próza - Příběh

Boxer - pracovní plemeno dříve používané k lovu medvědů, vlků a divokých prasat. Standard : hladkosrstý pes kvadratické postavy a silných končetin; výška v kohoutku až 63cm, váha až 40kg; povaha jedinečná!

 

...a mami, on ti opravdu nic neudělá...
...nemusíš mít strach, drahoušku, když ho budeme mít od štěněte, zvykneš si...
...my se o něho budeme starat...
...my ti za to koupíme novou sukni...
...vůbec nic nebudeš muset dělat, všechno zvládnem sami...

Ještě bych mohla pokračovat ve slibech, které jsem poslouchala denně tak dlouho, až mne zlomili natolik, že jsem byla svolná jet se na to štěně aspoň podívat. ...Vždyť to přece není závazné, to neznamená, že si ho musíme koupit, jenom se se na ně podíváme!...

Tak takhle to začalo! A raděj hned napíšu, že z malé holčičky, která se bála psů víc než výprasku tatínkovým ševcovským potěhem, se stala psí máma, která si vůbec nedovede představit, že by ji ráno na dvorku nepřivítali vrtící se chlupáči a že by se s nimi večer nerozloučila připomínkou, aby dobře hlídali.

Prvním naším psem byl boxer Car od Králova stolu. Už je to hodně let, bydleli jsme tehdy v třípokojovém bytě, jehož prostor vylučoval možnost velkého psa, a naše nepřítomnost po většinu dne zase určila rasu. Boxer se nám po všech stránkách zdál nejvhodnější.

Na první "nezávazné" podívání s námi jela Daďka. Mně bylo kolem žaludku všelijak, ona se těšila, manžel se sice věnoval volantu, ale byl celý rozzářený.
Byli jsme srdečně přivítáni a přišla si nás obhlídnout i krásná psí máma, která nám byla v patách, když jsme se šli podívat na její poklad. V boudě vystlané vonící žlutou slámou se k sobě v pelíšku tisklo několik štěňátek. Nebylo možné rozeznat, kde začíná jedno a končí druhé. Byla teprve dva týdny stará, dlouhá asi patnáct centimetrů, očička pevně zavřená. Když jsem vzala do dlaní jediného pejska a on se pokoušel zavrtat se mi do rukávu kožíšku, byla jsem ztracená jednou pro vždy a ochotná si to nemohoucí stvořeníčko vzít okamžitě domů. Nebyla jsem schopná se od něho odpoutat a čekat dlouhých osm týdnů.

Konečně! Sedíme u Horáků v kuchyni a posloucháme paní, která nám vypráví svoje zážitky s dorůstajícími štěňaty. Jak je chodí v noci přikrmovat a ti malí nedočkavci se jí navěsí na noční košili jako baňky na stromeček, jak dělají loužičky, kde se jim zachce...Aha! Proto všude linoleum! A my máme skoro všude koberce!!!...
Dostáváme poučení čím, kdy a jak štěně krmit. Je to jednoduché, je to prostě mimino, jen plínky se nemusí prát.
Nevím, jestli si tehdy někdo z nás uvědomoval, jaká je to zodpovědnost, starat se o živého tvora, i když je to "jenom" pes.

Konečně!! Z chodby se ozve škrábání psích drápků na linoleu, do kuchyně se vřítí štíhlé štěňátko a frnkne pod pohovku.
"To ještě není to vaše",říká paní domu.
A teď! Slyšíme ...dup...dup...dup...a ve dveřích se objeví ON,Car.
Je to pořádný macek, baculatý na všechny strany, tlapky jako bochánky, oči-otevřená okna duše. Žádné schovávání pod pohovku, zůstane stát na prahu a pěkně se rozhlíží po svém panství. Já nevím, možná bych to ani neměla říkat, ale když jsem ho tam viděla tak sebevědomého a vzpomněla si, jak byl nemohoucí před pár týdny, měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela.
Vezla jsem si ho domů na klíně. Byl hodný, ani se nepoblinkal.

A pak nám nastalo období mokrých skvrn na kobercích a jejich likvidace a bylo taky docela dobrodružné po ránu šlápnout na chodbě do louže. Pokud rozespalý člověk udržel rovnováhu a neuklouzl, pěkně se lekl. Byt nám nějakou dobu "voněl" chloraminem, ale Cardík rychle rostl a rychle se naučil počkat se svojí potřebou, než byl vypuštěn ven.

Měli jsme Cara pár týdnů, když mu bylo potřeba kupírovat uši. Po návratu z kroměřížské veteriny mne vyděsil pohled na štěně bezvládně visící manželovi přes ruku. Vypadalo jako rukáv utržený ze zimníku. No jasně, Caroušek byl ještě v narkóze, takže jsme ho položili na bříško a packy kolem něho rozložili na všechny světové strany. Hlavičku měl zafačovanou kolem dokola, jen čumáček mu koukal. Že se začal probouzet k životu, jsme poznali podle nešťastného kvikání a naříkání. Kdybych neviděla, že je to pes, přísahala bych, že pláče malé dítě.

Nejhorší byla noc. Manžel si ho sice položil na koberec vedle svojí postele, ale pejsek tak naříkal, že jej pořád utišoval. Nakonec usnul - manžel. Probudili jsme se oba ale velice rychle, když se štěněti podařilo vyškrábat na postel a hupnout si mezi nás. Položili jsme na ně svoje packy a všichni tři spokojeně usnuli. Musím přiznat, že to bylo poprve a naposledy, kdy s námi spal pes v posteli.

Ouška se mu rychle hojila a rostl jako z vody. Aby ne, taky se mu vyvařovalo masíčko a drštičky a kolínka manesmanky. Suchý clebík mu nechutnal, zato když uslyšel v kuchyni šustit papír, dokázal mi sedět u nohy jako socha, a když dlouho nic nedostal, drcal mě svým tupým čumákem do kolena..."hele, jsem tady, tak mi honem něco dej!"...

KONEC PRVNÍ ČÁSTI




Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 6
Účastníků: 7


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část" | Přihlásit/Registrovat | 5 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Od: Kika - Sunday, 30.10. 2005 - 09:12:28
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
To je nádhera, krásně se to čte. ;o) Kika


[ Odpovědět ]


Re: O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Od: fungus2 - Wednesday, 19.10. 2005 - 19:26:39
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Jo, mít psa. To jsou radosti i starosti.


[ Odpovědět ]


Re: O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Od: Ajax - Friday, 21.10. 2005 - 18:29:28
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Pěkné, a je poznat že s tím máte zkušenosti :-)


[ Odpovědět ]


Re: O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Od: Ajax - Friday, 21.10. 2005 - 18:29:28
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Pěkné, a je poznat že s tím máte zkušenosti :-)


[ Odpovědět ]


Re: O Carovi, psím mlsání a věrnosti I.část
Od: Tereza - Saturday, 22.10. 2005 - 10:40:11
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Moc pěkně se to čte a spousta věcí důvěrně známých :)))


[ Odpovědět ]

Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
56 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund