přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 7 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
amoska - Saturday, 22.05. 2010 - 15:01:32
Téma: Próza - Příběh

Ukázka z mojí nevydané knížky (Protagonistka Alice vypráví příběhy svoje a všech kolem ní. Děj se odehrává v r.1954-5.)

 




Vždy, když u nás byla maminčina nejmladší sestra Marcelka, vyšly jsme si spolu do okolí na procházku, protože milovala přírodu. Tentokrát taky! Projevila zájem podívat se za naši obec až k vile doktora Havlíčka, kam jezdil na letní byt Mistr Max Švabinský, jeden z našich nejlepších malířů a grafiků. Věděla jsem o něm hlavně od našeho tatínka, který k němu měl zvláštní, až synovský vztah.V mládí u něj studoval na UMPRUM a nyní ho už mnoho let navštěvuje.
Tatínek bral často na tyto vzácné návštěvy i mne, dokonce už jako malou, od mého předškolního věku.Až posvátně jsem tohoto malíře obdivovala a věděla jsem o něm hodně z tatínkových vyprávění. Jeho výtvarné práce jsem znala z mnohých grafických listů, které taťkovi, mamince i mně věnoval.Taky jsem měla „v malíčku“ reprodukce Švabinského obrazů z uměleckých knih, protože asi všechny tatínek měl.
Chodili jsme samozřejmě do galerií a výstavy obrazů, kde jsem na příklad viděla obrovskou olejomalbu Žně, která mne ohromila, ale i malířovy další olejomalby, grafické listy a další práce. Velmi mne zaujaly také návrhy bankovek a poštovních známek, které jsou i ve světě hodně ceněny. S překvapením jsem zjistila, že portréty českých spisovatelů Boženy Němcové, Jana Nerudy, Aloise Jiráska, K.H.Máchy a ještě dalších zrekonstruoval malíř sám. Podoby některých umělců byly dosud neznámé a byl to právě Max Švabinský, který z části ze své fantazie, ale i neúplných a sotva znatelných podobizen namaloval příkladně tvář Karla Hynka Máchy.
Teta Marcelka toužila Maxe Švabinského vidět na vlastní oči. Šly jsme proto k vile a obcházely zarostlý plot. Došly jsme ke konci zahrady, skoro parku, kde byly keře řidší. Přistoupily jsme až ke kovovému plotu a chtěly nahlédnout dovnitř.Vtom se kousek od nás něco pohnulo. Mezi skupinkou stromů stál Mistr Švabinský a díval se na nás.
„Dobrý den, pane profesore, moc se omlouvám, nechtěly jsme vás vyrušit z procházky!“ skoro jsem koktala rozpaky.
„Podle hlasu poznávám Alici, dceru mého přítele Jaroslava, nemám pravdu?“, poznal mne ihned,což bylo neuvěřitelné.
„Ano, pane profesore, jsem to já a moje tetička.Toužila vás uvidět třeba jen z dálky, moc o vás slyšela od mého taťky a obdivuje vaše umění!“snažila jsem se o vysvětlení.
„Jenom z dálky mne chcete vidět? Zblízka ne?“ řekl potutelně.
„To bychom si nikdy netroufly. Ještě jednou se omlouváme za vyrušení!“ řekla jsem a chystala se odejít.
„Jaképak omluvy, nic se nestalo. Můžu vás pozvat dovnitř, abychom si nepovídali přes plot?“
„Promiňte, prosím, nemůžeme rušit,“vyhrkla Marcelka.
„Už jste vyrušily, ale mile. Jen pojďte dál! S radostí si s vámi popovídám. Musíte však obejít plot zpět ke zvonkům. Hospodyni řekněte, že vás zvu do zahrady a že jste Krausovy. Konečně tebe, Alice, přece zná!“Něco jsme zadrmolily a už jsme spěchaly okolo k brance.
„Aličko, mně snad vyskočí srdce z těla. Nikdy jsem nedoufala, že doopravdy uvidím Maxe Švabinského." Marcelka celá udýchaná vzrušením spěchala za mnou.
Za chvíli už nám v zahradě podával pan profesor měkké, příjemné ruce s dlouhými prsty, které se dost výrazně chvěly.
„Tak pojďte, posadíme se v altánku, slunce přece jen dost pálí i mezi těmi stromy.“
Následovaly jsme trochu nachýleného starého pána s pomalou chůzí, opírajícího se o hůl. Na první pohled každého jistě upoutala jeho hlava s delšími prořídlými stříbrnými vlasy. Na tváři měl šedou pěstěnou zašpičatělou bradku a jeho obličej byl dosud velmi pohledný. Nejvýraznější v jeho vrásčité tváři byly světlemodré oči. Nadmíru vnímavé, pozorné až pronikavé, které téměř všechno a každého se zájmem sledovaly. Byly to oči malíře! Sedl si u stolku, na němž měl skicák a tužky. Na vrchním listě byly několika tahy zachyceny krásné nadýchané mraky. „Díváš se, čím se bavím, Alice? Jenom tím, co mi zůstalo, kreslením. Skicuji si tu napěněnou nebeskou nádheru. Nedá mi to!“
„Můžu se vás něco zeptat, pane profesore?“dodala jsem si odvahy k otázce.
„Doufám, že ne, jak se mi kreslí mými roztřesenými prsty?“ řekl sice vážně, ale v očích mu vesele zajiskřilo.
„Stydím se pomyslet, že si tu mou hanbu ještě pamatujete. Nechápu, jak jsem si to tenkrát dovolila vám říci.“
Plná rozpaků jsem vzpomněla na svou všetečnou otázku z doby, kdy jsem ještě nechodila do školy.
„Za takovou otázku se nemusíš stydět. Rád jsem ti odpověděl, a protože tvoje tetička neví asi jak, zopakuji to: Roztřesené ruce mi právě pomáhají vést své čáry měkce, tak, jak to živoucí příroda potřebuje.Vzpomínáš si na grafické listy ode mne? Jsou z posledních let, kdy už dělám skoro jen litografii.“
„Samozřejmě mám před očima všechny vaše obrázky. Růže, orchideje, slunečnice, túje, zdejší bazén s aktem v povzdálí, žně tady na polích, pohled k Průhonicím,váš altánek a nádhernou Chodovskou
madonu. Některé jste mi, díky vaší štědrosti, daroval s vaším upřímným věnováním.“
„To nebylo díky mojí štědrosti, že jsem na tebe myslel. Bylo to za krásné písničky, cos mi zpívala, za verše, kterých tolik umíš, ostatně v tom jsi po otci. A také za to, jak jsi se mnou vždy pěkně
pohovořila, bez studu a bázně, ale se srdečnou otevřeností. Mám na ta setkání hezké vzpomínky. Už jsi za mnou dlouho nebyla! “, s trochou výčitky v hlase domluvil.
„Však už tatínek několikrát za vámi chtěl zajít, ale prozatím nebyla vhodná příležitost.“
„To je nesmysl, aby člověk, jako je tvůj otec, čekal. Přece má vědět, že může přijít kdykoli. Vyřiď mu to a čekám ho co nejdříve i s tebou.“
„Já se budu muset, bohužel, vzdát vašeho pozvání, protože jsem přihlášená s dětmi na letní tábor."
„To jedeš se skautem? Vlastně ten teď není, ale novodobý pionýr. Tak tam?“
„S pionýrem ne, vždyť znáte smýšlení naši rodiny. Jedu s mimopražským podnikem a pozval mne strýček mého spolužáka, protože ten tábor vede. Bude v Mýtě u Rokycan.Teď už se však musíme rozloučit, abychom vám dopřály klidu a ještě jednou děkujeme za pěkné popovídání.“
Zvedly jsme se s Marcelkou a pan profesor také. Je to galantní muž, který by se neloučil se ženou a zůstal sedět.Vstávalo se mu těžce, ale moc se snažil, aby to nebylo poznat. Zakládal si pořád na tom,
aby nebudil dojem nemohoucího starce a to bylo sympatické.
„Rád bych s vámi ještě besedoval, ale přijedou nějací hlavouni, chtějí nakreslit někoho zasloužilého. Musím se připravit, jak to s nimi kulantně vyjednat. Nenechám vás ale odejít jenom tak! Líbí se vám, paní Horáková, tyhle mraky?“
Marcelka sebou trhla, když ji vyzval k posouzení své kresbičky, jako kdyby měla před sebou nějaký světoborný úkol.
„Jistě, samozřejmě, jsou nádherné!“ zmohla se jen na těch pár slov.
„Tak vám je dám. Ale nejprve napíšu, že je to opravdu vaše!“,vzal tužku a zeptal se: „Jmenujete se Horáková, to už vím, ale křestní jméno?“ Byla jak zkoprnělá, takže chvíli váhala, a pak vyhrkla: „Jsem Marcela!“ Pan profesor napsal na čtvrtku zřejmě věnování, pak obrázek odsunul a objevila se roztomilá skica několika lučních květin.
„Alice, ty máš ráda jemné květiny, které trháš na zahradě u babičky, viď?“ „Jakou vy máte obdivuhodnou paměť! Je to tak, nejraději kohoutky, zvonečky a kopretiny.“
„Takové?“vzal spodní obrázek, na kterém skoro dýchaly zvonky a kopretiny. „Vezmi si je na památku!",sehnul se k obrázku a tužkou něco vepsal.
Podal nám oběma obrázky a naše vřelé díky odmítal: „Jen jsem se tak bavil, ale udělá-li vám to radost, budu mít potěšení také já!“
Rozloučili jsme se a on nám ještě pokynul rukou.























Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 10
Účastníků: 7


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO" | Přihlásit/Registrovat | 19 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Sunday, 23.05. 2010 - 14:56:26
Jani amosko, vyprávění je krásně a velice poutavě napsané. I mě zaujal na jedné výstavě obraz Žně a měla jsem moc ráda Švabinského portréty, některé jsem se poušela nakreslit perem, když mi bylo asi 18 let. Tvoje knížka by měla spatřit světlo světa. Zkus poslat ukázky z knížky na vydavatelství šuplík www.vydavatelstvisuplik.cz
kde jsou ukázky ze zaslaných děl uveřejňovány, je možno k nim psát v diskusi ohlasy a ty, které mají nejvíc kladných ohlasů, mají naději na knižní vydání. Můžeš zkusit oslovit také literární server Epika www.epika.cz který také vydává knížky. Držím Ti moc palce, teď posílám 10 bodů a pozdrav. Jana Vesuvanka


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Sunday, 23.05. 2010 - 16:05:21
Milá Jani, nejprve srdečné přání dobrých motivů a inspirace vůbec, a k tomu spoustu štěstíčka v dalším životě. Musím Ti opět poděkovat za laskavá slova i za užitečné rady, které jistě využiju. Zdravím Tě, jsi mi moc milá.Páčko, Jana amoska.


[ Odpovědět ]
Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Vesuvanka - Monday, 24.05. 2010 - 07:49:36
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Milá Jani amosko, děkuji za krásné přání, i já Ti přeji hodně štěstí, zdraví a inspirace k tvorbě.
Zdraví Tě Jana Vesuvanka


[ Odpovědět ]
Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Monday, 24.05. 2010 - 10:32:36
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díky a páčko.Jana


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: ludvika - Sunday, 23.05. 2010 - 15:41:37
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.fler.cz/ludvika
Amosko, nádherně napsané. Tvůj styl psaní mě vtáhnul do děje. Jako bych byla tichý přihlížející celé scénce.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Sunday, 23.05. 2010 - 18:02:03
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ludviko, děkuji! Strašně jsi mne podpořila. Vážím si Tvého názoru. Srdečně zdraví amoska Jana.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Karsen - Sunday, 23.05. 2010 - 15:58:30
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Hezky jsi to napsala a doplnila obrázky. Tohle je něco jiného než si vymýšlet příběhy. 10.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Sunday, 23.05. 2010 - 18:04:24
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Milane, dovol, abych s Tebou v něčem nesouhlasila. Já si myslím, že mnohem těžší je příběhy si dobře vymýšlet, což je právě Tvoje doména! Když je příběh reálný, stačí ho převyprávět. Děkuji. Jana


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Saturday, 05.06. 2010 - 09:19:54
Dobrý den,
přečetl jsem si váš příspěvek o návštěvě mistra Maxe Švabinského na jeho letním pobytu v Chodově.Muselo to být krásné setkání v letním období.V té době už muselo být malíři přes 70 let.
Takovéto návštěvy zůstávají v paměti člověka.Děkuji za krásný příspěvek.
Jiří z Liberce


[ Odpovědět ]


Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: vyzel - Monday, 24.05. 2010 - 22:08:04
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://fotokoutek.webnode.cz/
Zdravím Jano. Předpokládal jsem, že je to Tvůj příběh. Jednou jsi se mi zmiňovala, že si Švabinského z dětství pamatuješ. Muselo to být hezké setkání a pro Tebe jistě vzpomínka na celý život. Ač nejsem příznivcem čtení na monitoru, přelouskal jsem to celé. Moc hezky jsi to napsala. Ahoj.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Monday, 24.05. 2010 - 23:55:48
O to více si vážím Tvé vytrvalosti při čtení mého příspěvku a děkuji Ti za příznivé posouzení.Zdraví Jana amoska.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Sunday, 23.05. 2010 - 14:02:32
Tvůj styl je kouzelný, poutavý. Velmi ráda jsem si početla, když mi to PC umožnil. Měj se hezky, Jani a ahoj. Majka.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Sunday, 23.05. 2010 - 14:18:57
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Velmi Ti děkuji za povzbudivá slova! Tato ukázka je z mojí knížky, kterou mám hotovou už několik let a stále nemám odvahu, nabídnout ji někde ke zveřejnění. Ta jsem si řekla, že pár ukázek dám sem a uvidím ohlas. Zdraví Jana.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: reinka - Saturday, 22.05. 2010 - 19:50:38
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Zajímalo by mě, jestli Alice vychází ze skutečnosti... Marcelka musela mít nádherný zážitek :o)))))))))))


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Sunday, 23.05. 2010 - 14:26:56
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ráda Ti odpovím: Jak jsem uvedla, knížka je psána v "ich" stylu. Dívka Alice má moje autobiografické prvky, protože děj se odehrává v době, kdy mně a mým
spolužákům bylo okolo 12 let. Také místo děje je v mém rodišti, ale v mnoha příbězích, v knížce popsaných, je sposta příhod i mých žáků a pod. Konkrétně tato kapitola je celá autentická, jedná se o mého tatínka, tetičku a mně v té době. Trochu více se můžeš dozvědět na mých webovkách v prezentaci Boží lidé. ( www.amoska.estranky.cz - Oči čilé babči.) Zdraví amoska Jana.


[ Odpovědět ]
Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: reinka - Sunday, 23.05. 2010 - 16:47:57
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Tvé stránky jsou super :o)))))))) Dozvěděla jsem se toho díky Tobě, hodně o Maxu Švabinském... a hlavně o Tobě :o)))) Měj se krásně. Reinka


[ Odpovědět ]
Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Sunday, 23.05. 2010 - 17:59:05
Děkuji, moc si vážím Tvých slov. Jsem ráda, že ses podívala na moje webovky, já si je píšu víceméně pro své potěšení. Zdravím a přeji krásné všechny dny, amoska Jana.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: Anonymní - Saturday, 22.05. 2010 - 17:09:01
Konečně ses rozhoupala! Jsem rád, protože můj názor znáš! Tvoje knížka Alice by směle měla spatřit světlo světa, tak ať dají zatím posudek další čtenáři. 10, Měj se!M.


[ Odpovědět ]

Re: NÁVŠTĚVA U MAXE ŠVABINSKÉHO
Od: amoska - Sunday, 23.05. 2010 - 14:28:23
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Jsem ráda, že ses, Mílo, stavil. Snad se rozhoupu dále, Tobě děkuji za podporu. Srdečně Jana.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
94 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund