přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
DEŠTNÍK
fungus2 - Monday, 26.09. 2005 - 02:55:53
Téma: Próza - Povídka



Klára se zadívala ven, kde se zrovna silně rozpršelo. Zahlédla, jak se několik lidí na chodnících dalo do běhu před zesilujícím deštěm.
„No, ještě štěstí, že jsem si s sebou vzala deštník,“ pomyslela si a pohlédla na zatím neotevřený deštník, který jí nedávno k narozeninám koupil manžel Richard.
Hodiny zanedlouho ukázaly konec pracovní doby a tak hned všechno uklidila do šuplíků a rychlým krokem přešla kancelář. Její kolegyně už měly v odchodu náskok a spatřila je na chodbě, jak vcházejí do dveří výtahu.
„Hm, ty se bojej i minutovýho přesčasu jako čert kříže,“ řekla si a pomalým krokem došla k výtahu. Přišlo i několik dalších lidí, kterým také skončila pracovní doba. Netrvalo to dlouho a přivolaný výtah přijel. Nastoupila jako první a postavila se ke stěně kabiny. Kabina byla náhle plná a začala si připadat jako v tlačenici nějakého dopravního prostředku. Muž stojící před ní se natlačil zády na deštník, který držela výše. A tu náhle se ozvalo cvaknutí. Ve zlomku vteřiny se deštník prudce rozevřel a protože byl neobvykle velký, zasáhla jeho otevřená plocha skoro všechny ve výtahu.
Muž před ní, který byl rozevírajícím se deštníkem zasažen nejvíce, se lekl, škubl sebou a natlačil vedle sebe stojící ženu na jednu ze stěn výtahové kabiny. Ta se rovněž lekla a vykřikla. Druhý muž menší postavy, stojící vedle ní, byl také zasažen okrajem rozevírajícího se deštníku do obličeje a brýle se mu katapultovaly do výše. Pohotově se je snažil rukama zachytit, ale lokty udeřil muže vedle sebe. Ten zavrávoral, aby bokem dopadl na projíždějící dveře výtahu v jednom z pater. Pak se od nich odrazil a vrazil do obou mužů. Ten menší byl zrovna ohnutý pro spadlé brýle a poté se zcela ocitl na podlaze. Klára se vzpamatovala a snažila se deštník zavřít, ale přitom jí do nohou vrazil muž, který se ocitl na podlaze a ona vzápětí v jakémsi podivném sedu na něm.
„Já se omlouvám!“ vyhrkla ze sebe a nechtěně udeřila koncem deštníku ženu stojící vedle ní do hlavy. Té následně spadla paruka.
„Aúú! Moje ruka!“ zařval muž na podlaze. Její další pokus o zavření deštníku nebyl úspěšný a náhle se ke svému zděšení sesunula přímo do náručí obou stojících mužů, z nichž jednoho zasáhl okraj deštníku. Muž si nedobrovolně sedl na podlahu a to přímo na paruku ženy, která se pro ni snažila shýbnout.
„Sedíte mi na paruce!“ vykřikla žena.
„Šlapete mi zase po ruce! Aúúú!“ ozval se zase muž hledající brýle, přičemž se ozvalo křupnutí.
„Vy jste mi rozšlápla brejle!“ vyhrkl na ženu bez paruky.
„Já vás už neudržím!“ sdělil muž, co Kláru přidržoval. Pak se kabina výtahu zatřásla a současně se ozvalo velké množství nadávek.
Richard seděl v autě na obvyklém místě, kde vyzvedával svou ženu, když šla z práce. Přes horní okraj novin, které četl, ji náhle spatřil. Už na první pohled vytušil, že není něco v pořádku. Její oblečení bylo poněkud zmuchlané a také kulhala.
„Nazdárek. Co se stalo? Vypadáš, jako by tě vyplivla kráva!“ řekl jí s údivem.
„Votevřel se mi z ničeho nic ve výtahu ten tvůj deštník! A nebyla jsem tam sama! Než jsme dojeli do přízemí, tak jsme všichni spadli na jednu hromadu!“ vysoukala ze sebe naštvaně.
„To je tedy dobrý.“vyprskl Richard smíchy, ale přísný výraz jeho ženy ho zase přinutil k vážnějšímu výrazu.
„No, stávaj se i horší věci,“ zkonstatoval po chvíli.
„Všechno jen kvůli tomuhle zatracenýmu deštníku!“ vyštěkla a zuřivě s ním zagestikulovala. Ve stejný okamžik se deštník opět nečekaně rozevřel. Richard byl ve zlomku vteřiny rozevírající se částí zasažen. Přes otevřený deštník nic neviděl a tak prudce sešlápnul pedál od brzd. Auto na ulici za kvílení brzd jezdilo ze strany na stranu a následně skončilo v křovinách parku.
„To je strašnej deštník!“ zařval Richard. Pak se ozvalo praskání, jak jej otevřený rval z vnitřku auta. Za okamžik s ním vyběhl před park, několikrát si na něm zaskákal, aby poté to, co z něho zbylo, vztekle zahodil co nejdále od sebe. Pak Richard ustrnul, protože rozlámaný deštník dopadl k nohám dvou kráčejících policistů.
„No, stávaj se i horší věci,“ konstatovala Klára od houštin, ze kterých vyčuhoval jen konec vozidla.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 6
Účastníků: 7


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"DEŠTNÍK" | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: DEŠTNÍK
Od: Mara - Monday, 26.09. 2005 - 09:28:03
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ještě teď se směju.Mně se kdysi stalo, že se mi otevřel v okamžiku, kdy jsem nastupovala do autobusu. PÍŠEŠ PĚKNÉ VĚCI! Dávám 10.


[ Odpovědět ]

Re: DEŠTNÍK
Od: fungus2 - Monday, 26.09. 2005 - 16:02:52
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkuji. Nápad napsat povídku o deštníku jsem dostal, když jsem jednou viděl, jak jedna osoba se snaží nastoupit do auta s rozevřeným deštníkem o)))


[ Odpovědět ]

Re: DEŠTNÍK
Od: attila - Friday, 30.09. 2005 - 18:51:51
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
byla by to sranda, kdybych se u toho smal...., ale i tak to je vcelku dobry, i když mne neber vazne...nemam soudnost - jsem nejlepsi.


[ Odpovědět ]

Re: DEŠTNÍK
Od: fungus2 - Friday, 30.09. 2005 - 19:10:51
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Nic se neděje. Vše je O.K.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
50 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund