přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
POHŘEB
fungus2 - Monday, 12.09. 2005 - 03:04:35
Téma: Próza - Povídka



Lesní cesta byla dost hrbolatá, a tak auto po ní poskakovalo. Erik tudy projížděl už mnohokráte a zjišťoval, že na cestě přibývá stále více děr i výmolů. Snažil se vyhýbat nejenom dírám, ale také občasným kamenům. Pojednou však pocítil, jak zadní kolo najelo na kámen a ozvala se rána prasklé pneumatiky.
„Krucinál!“ procedil mezi zuby a sešlápl pedál od brzd. Hned na to vozidlo zabrzdil a to zůstalo stát skoro napříč cestou. Vztekle udeřil pěstí do volantu a vystoupil. Došel k levému zadnímu kolu a uviděl to, co očekával.
„Proklatě! Ještě pár kilometrů a byl bych doma!“ řekl naštvaně a kopl do vyfouklé pneumatiky. Pak si sundal bundu a vytáhl z úložního prostoru hever i náhradní kolo.
Výměna mu šla poměrně rychle a podařilo se mu kola vyměnit. Přitom si náhle povšiml, že se lesem směrem k němu přibližuje mlha. Připadalo mu to nezvyklé, neboť takhle valící se mlhu nikdy neviděl. Než se nadál neviděl ani na krok před sebe.
„Tak to mi teda ještě scházelo,“ pomyslel si a vzal do ruky mobilní telefon a chtěl zavolat manželce, že přijede později. Byl však překvapen, když telefon neměl žádný signál.
Mlha začala být náhle průhledná, ale okolí se poněkud změnilo, čehož si hned všiml. První, co uviděl, byl kostel a hřbitov. Užasle se na něho zadíval, protože věděl, že žádný takovýto kostel ani hřbitov tu nikdy nespatřil. Chvíli na něho překvapeně hleděl a poté šel pomalu k němu. Zarazil se, když se ozval zvuk zvonu. Zaposlouchal se do zvonění a začal mít dojem, že zvoní umíráček.
„Co se tu proboha děje?“ zeptal se sám sebe a šel dále.
Mlžný závoj byl rozprostřen všude kolem a on měl pocit, jakoby kostel se vším kolem se v něm vznášel. K sluchu se mu donesl klapot koňských kopyt a hluk jedoucího vozu. Otočil se. Spatřil na cestě, na které stálo jeho auto, čtyři černé koně, jak táhnou pohřební vůz. A za ním šel zástup postav.
Chtěl jít rychle k autu, ale po několika krocích ustrnul. Koně i s vozem prošly skrz jeho auto a pak stejně postupně prošel i pohřební průvod. S pootevřenými ústy to vše sledoval, načež pohřební průvod zamířil ke kostelu a k němu.
Po chvíli se vzpamatoval. Zároveň cítil mrazení v zádech a husí kůži po celém těle, načež poodešel několik metrů do strany. Viděl, jak je rakev vytahována z vozu a pak nesena pomalu do kostela. Tam pak postupně vstoupili všichni. Několik minut nevěděl, co si má o tom všem myslet.
Z nitra kostela se pojednou ozvaly chorály a zvuk varhan. Připadalo mu, jakoby zpěv a hudba přicházela z velké dálky a zároveň se rozléhala všemi směry. Zaposlouchal se do znějího zpěvu a varhan, načež si dodal odvahy a krok po kroku se přibližoval ke vchodu do kostela. Tlukot srdce se mu přitom stupňoval.
Chtěl pravou nohou vstoupit na první schod před vchodem kostela, ale noha prošla skrz schodem a ocitla se na zemi. Překvapením polkl a pocítil mrazení. Nebyl schopen vstoupit na schody. Opět mu přejel mráz po zádech, když se rozezněl zvon ve věži a ze vchodu kostela pomalu vynášeli rakev. Roztřásl se po celém těle a rychle se vzdaloval. Přitom neustále hleděl na to, jak smutečně odění lidé šli za rakví mezi kříži na hřbitov.
Mlžný opar náhle počal houstnout, načež vše zahalila neproniknutelná mlha, která se po chvíli rozplynula.
Ke svému překvapení stál na volném prostranství a užasle hleděl v to místo, kde předtím viděl kostel. On, ani hřbitov či smuteční průvod nebyl nikde k vidění.
„Přece se mi to nezdálo,“ řekl si a poté spatřil o něco dále na stromě přibitou ceduli. Přistoupil k ní a uviděl na ní namalovaný kostel, přesně ten, co tu před chvíli viděl. Pod obrázkem byl tento text:
ZDE STÁVAL DO ROKU 1903 GOTICKÝ KOSTEL SV.JIŘÍ, KTERÝ ZANIKL SPOLU S NEDALEKOU VESNICÍ VRŠÁTKY.


Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 4
Účastníků: 5


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"POHŘEB" | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: POHŘEB
Od: Hawran - Monday, 12.09. 2005 - 17:13:28
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Přečetl jsem jedním dechem. Dobré!


[ Odpovědět ]

Re: POHŘEB
Od: fungus2 - Monday, 12.09. 2005 - 17:50:34
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díkas. Někde jsem kdysi četl, že se za mlžmých rán zjevoval na určitém místě kostel. A mě napadlo na podobné téma napsat povídku s vlastním dějem.


[ Odpovědět ]

Re: POHŘEB
Od: zorro - Tuesday, 12.12. 2006 - 14:47:26
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Je to dost dobrý! První próza na minimaxu, kterou jsem dočetla až do konce


[ Odpovědět ]

Re: POHŘEB
Od: fungus2 - Tuesday, 12.12. 2006 - 18:24:50
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Tak to mě těší. Děkuji.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
50 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund