přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NA HRANĚ ŽIVOTA A SMRTI
fungus2 - Monday, 04.07. 2005 - 02:52:05
Téma: Próza - Povídka

Tato povídka navazuje na povídku: Na věčnost a zpět

 

Přikrčen v zákopu čekal Jean, jako desítky francouzských vojáků na povel k útoku. Od té doby co se vrátil z nemocnice ho všudy přítomná smrt míjela v podobě kulek a střepin explodujících granátů. Sám však tušil, že to nemůže trvat věčně.
Povel k útoku zazněl a on vylezl rychle přes okraj zákopu s napřaženou puškou na jejímž konci se leskl bodák. Nevěděl pokolikáté tohle zažívá, ale bylo to jednotvárné. Rozstřílená země plná kráterů a spousta mrtvých těl z niž na některých už bylo sotva poznat ke které z bojujících stran patřila.
Od německých zákopů se ozvala kulometná palba podporovaná palbou s pušek. Zahlédl, jak dva vojáci předním se za výkřiku zhroutili na zem. Ostatní je přeskočili a běželi dále.
Také pokračoval v běhu a vzápětí vzduchem zasvištěly minometné granáty, načež následovaly exploze. V běhu se přikrčil, jak jen to šlo. Zároveň postřehl, jak se další vojáci hroutí. Několik metrů před ním byl voják explozí vymrštěn do vzduchu a odhozen rozervaně stranou. Palba začala byt intenzivní. Poté se ocitl u několika vojáků a v běhu zalícil pušku. Dvakrát z ni vystřelil, načež pocítil prudkou bolest v noze a zhroutil se k zemi. Dva vojáci v jeho blízkosti rovněž padli na rozbahněnou zem. Zřetelně slyšel svištění kulek kolem sebe, a viděl zarývat se dopadající kulky do blátivé země. Dvojice vojáků zůstala bezvládně ležet poblíž něho. Zatnul zuby a po zemi se počal plazit k velkému kráteru. Za okamžik do něho sjel, přičemž na jeho dně v kalné vodě uviděl ležet tělo. Letmý pohled na něho dává tušit, že tu je už dlouho.
Od německých zákopů se ozvaly píšťalky. Hned si uvědomil, že Němci zahajují protiútok. Bolest začínala byt nesnesitelná. Strnule ležel a přes přivřené oči postřehl kolem kráteru proběhnout několik německých vojáků. Od francouzských zákopů se okamžitě ozvala intenzivní střelba.
Do kráteru pojednou skočil německý voják, který se snažil krýt před palbou. Byl k němu na několik vteřin otočen zády. Zatnul zuby a přes stupňující se bolest nacvičeným pohybem mu vrazil bodák do zad. Němec bolestně vykřikl a pootočil se k němu, načež z vytřeštěnýma očima sjel pozvolna ke dnu kráteru. Přitom na něho hleděl s bolestnou grimasou v blednoucím obličeji. Zároveň z úst Němci začal vytékat pramínek krve, aby poté zůstal bez pohnutí ležet. Ve stejný okamžik se zem otřásla pod výbuchy granátu, které dopadly v blízkosti kráteru. Oba vzápětí zasypala sprška zeminy.
Jeana se náhle zmocnil pocit, že se vše začíná utápět v mlze. Počal ztrácet pojem o čase, přičemž hluk střelby k němu doléhal, jakoby z velké dálky.
O chvíli později nad kráterem uviděl pohybující se, skoro průsvitné postavy ve francouzských a německých uniformách, které se vznášely a poté stoupaly k obloze. Od těla vojáka, kterého bodl bodákem se náhle oddělila rovněž průsvitná postava. Smutně se na něho usmála a stoupala výše a výše, až nad kráter. Jean poté pocítil, že cosi vněm ho tlačí k tomu, aby opustil sám sebe. Náhle do kráteru sestupovala jemu známa postava. Byl to jeho bývalý velitel, který byl už několik měsíců po smrti.
„Tak Jeane, zase by jste šel zbytečně tam a zpátky,“ řekl mu a vzal ho do náručí.Vzápětí přestal vnímat bolest i to co se sním děje.
Probudil se až v nemocnici na lůžku. Snažil se vzpomenout, ale vybavoval se mu jen to jak ležel v kráteru.
„Sestro, jak jsem se sem dostal?“ zeptal se poté na blízku stojící sestry.
„Přinesl vás nějaký kapitán. Zachránil vám život. Málem jste vykrvácel. Měl jste štěstí. Nemuseli jsme vám amputovat nohu,“ odpověděla mu ona.
„Kapitán?“
„Nepředstavil se. Už tu není.“
„Ano. Už tu není,“ řekl si spíše pro sebe, neboť mu začínalo pozvolna ledacos docházet.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NA HRANĚ ŽIVOTA A SMRTI" | Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NA HRANĚ ŽIVOTA A SMRTI
Od: Samicka007 - Thursday, 07.07. 2005 - 10:34:27
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
hezky napsané :-)... možná by to chtělo i pokračování


[ Odpovědět ]

Re: NA HRANĚ ŽIVOTA A SMRTI
Od: fungus2 - Thursday, 07.07. 2005 - 14:54:13
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkuje. Ještě bude jeden díl. Je to taková trilogie.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
43 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund