přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NA VĚČNOST A ZPĚT
fungus2 - Friday, 01.07. 2005 - 04:28:09
Téma: Próza - Povídka



Před sebou viděl běžící postavy v modrých uniformách francouzské armády, které jako on před chvíli vyrazily ze zákopu na zteč německých zákopů, z niž se ozývala kulometná palba. O chvíli později vzduchem zasvištěl granát, který dopadl, do prostoru před ním. Zároveň postřehl ohnivý gejzír, vzedmutou půdu a odhozené postavy vojáků. Ve stejný okamžik byl prudce sražen k zemi, načež pocítil, jak se do jeho těla cosi bolestně zarylo...
Po chvíli se ho zmocnila volnost. Zároveň spatřil sám sebe ležícího na zemi a kolem sebe další vojáky k nimž přibíhali zdravotníci s nosítky. Cítil, jak začíná stoupat do výše k oslňujícímu světlu k němuž vzápětí dorazil. A vněm uviděl postavy, ve kterých poté rozpoznal kamarády, kteří už ve válce padli.
„Tak tě tu vítáme," řekl mu jeden z nich.
„Kde to jsem?"
„Na věčnosti.“
„Pane kapitáne, tak jsme se zase sešli," pozdravil svého bývalého velitele, kterého také spatřil.
„Pohov. Zde vám nevelím."
„Ahoj Jeane. Tak tě taky dostali, co. Aspoň si to měl rychlý," řekl mu další jeho kamarád.
„Paule! Já myslel, že jsi v nemocnici."
„Už mě nebylo pomoci."
„Támhle jsou Němci. Co tu dělaj?"
„To co my. Ti co se dostali sem jsou stejní chudáci, jako všichni tady."
Jeden z německých vojáků k nim přistoupil a on ke svému úžasu vněm poznal vojáka, kterého probodl bodákem v zákopu.
„Tak jsme dopadli stejně," řekl mu onen Němec.
„To tedy ano."
„Budete se muset vrátit. Váš čas ještě nenastal. Aspoň budete vědět co vás tu čeká. My tu na vás počkáme," sdělil mu pojednou kapitán a Jean se smutně porozhlédl po přítomných. Pak všechny postavy zmizely v oslňujícím světlu.
„Dobrý den vojáku. Vítám vás mezi živejma," uslyšel čísi, načež nad sebou spatřil postavu v bílém plášti.
„Jak jsem se sem dostal?"
„Vezli vás už do marnice, ale jeden z těch co vás vezl vám nahmatal slabý puls. A tak jste skončil tady. Na čas jste doválčil."
„Jo. A co bude potom čase?"
„Třeba bude už po válce."
„Třeba," řekl a snažil si vše srovnat v hlavě, přičemž začal přemýšlet proč mu bylo souzeno přežít.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 6
Účastníků: 6


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NA VĚČNOST A ZPĚT" | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NA VĚČNOST A ZPĚT
Od: Anonymní - Friday, 01.07. 2005 - 16:36:12
námět je samozřejmě již mnohokrát využitý, ani zpracování není nijak úchvatné, ale má to svou polohu a pojetí, není to špatné, pro mě za sedm

PS: Pozor na pravopisné chyby! (Už mě, čárky)


[ Odpovědět ]

Re: NA VĚČNOST A ZPĚT
Od: fungus2 - Friday, 01.07. 2005 - 17:05:51
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkuji. Tohle je starší povídka. Mám napsané i pokračování.


[ Odpovědět ]

Re: NA VĚČNOST A ZPĚT
Od: animula - Friday, 01.07. 2005 - 17:26:39
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
mně se líbí ten název..


[ Odpovědět ]

Re: NA VĚČNOST A ZPĚT
Od: fungus2 - Friday, 01.07. 2005 - 17:29:42
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Nenapadl mě jiný. Díky.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
49 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund