RANNÍ PAPRSEK

Paprsek ranní hladí má víčka,
mazlí se, pulzuje, spaní mé hýčká.
Obloha jasná stele si v očích,
však daleká půlnoc hlavu mi točí.
Tulipán rudý zas do rtů se vpíjí,
jasný svět, s půlnočním, stále se míjí.
Jen záchvěv vánku rozezní řasy,
v polštáři rozfouká mé šedé vlasy.
Teď hlubokou nocí má mysl běží,
bloudí si v oblacích, v kostelních věžích.
Chci sestoupit dolů-příliš to bolí,
ráno už klepe tu slepeckou holí.
Moc dobře je duši v půlnoční čas,
pod hvězdnou oblohou je spousta krás.
Co však zbývá, než víčka zvednout
a nechat černou krásu zblednout.
Slepecká hůl bubnuje své blues,
naposled zamává můj Velký vůz.
Až projede lánem tulipánů,
tak bude dobře-někdy k ránu.