přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 7 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
ZAMČEN V DOMĚ
fungus2 - Monday, 05.11. 2007 - 00:01:47
Téma: Próza - Nezařaditelné

Stalo se jednou v jednom domě.

 

Když jsem kráčel se zásilkou v ruce ke vchodu, tak jsem vůbec netušil, co mne v domě čeká za patálii. Zazvonil jsem na zvonek toho, pro něhož jsem měl balíček. A protože mluvítko vypadalo, že naposledy fungovalo někdy v minulém století, tak mi bylo jasné, že se mi nikdo z něho neozve. Z oken domu se nikdo nevyklonil, a tak jsem iniciativně vběhl do vchodu. Na stěně u schránek visel rozpis nájemníků domu, který vypadal jako by jej přežvýkala kráva. Jméno adresáta zásilky jsem však naštěstí za chvilku našel ve čtvrtém podlaží. Po chvíli marného hledání výtahu v přízemí mi došlo, že tento dům jako mnoho jiných domů nemá výtah. To mne vůbec nepotěšilo, a tak jsem rázným krokem začal vybíhat schody. Za ta léta na poště jsem byl už v běhání po schodištích vytrénovaný, ale přesto jsem na jednom schodě klopýtl a pocítil tvrdost schodů. A jeden schod jsem si zároveň nechtěně prohlédl dost detailně.
Poněkud naštvaný jsem o chvíli později došel do čtvrtého patra a stanul jsem před dveřmi, na nichž bylo stejné jméno, co bylo napsáno na zásilce. Klasicky jsem zazvonil dvakrát, ale nikdo mi neotevřel ani po opakovaném zvonění. A protože to byl obyčejný balíček, jenž se mohl dát sousedům, tak jsem zazvonil na sousední byt. Ale ani v tomhle případě mi nikdo neotevřel. A tak jsem se v následujících minutách doslova prozvoňoval od bytu k bytu až do přízemi, abych u posledních dveřích v přízemí zjistil, že v celém domě nikdo není. Hned mi došlo, že jsem byl zbytečně iniciativní, tudíž jsem si sám sobě vynadal.
Naštvaně jsem vypsal oznámení a vhodil jej do schránky toho adresáta a vykročil jsem ke dveřím na ulici. Ty byly zavřené a já si pamatoval, že při mém příchodu byly otevřené dokořán. Se zlou předtuchou jsem vzal za kliku, a když jsem dveřmi jen zacloumal, tak mi bylo jasné, že je někdo zamknul. Okamžitě jsem vychrlil několik sprostých slov, přičemž jsem zuřivě dveřmi lomcoval. Nepublikovatelná slova jsem i nadále vypouštěl z úst a teprve teď mi došlo, že jsem zamknutý v domě. Bylo mi jasné, že někdo z domu odešel, když jsem byl v patrech. Rozčílený a naštvaný jsem několikrát do dveří kopnul, aby mi hned došlo, že takhle se z domu nedostanu. A jelikož procházet skrz zavřené dveře neumím, tak v následujících minutách jsem se zase prozvoňoval od bytu k bytu až do posledního patra v naději, že přeci někdo v domě je. Ta naděje zhasla po zazvonění u posledního bytu ve čtvrtém patře.
Zpocený a totálně naštvaný jsem opět skončil u dveří, za nimiž byla ulice. Moje snaha vyrazit dveře skončila bolestí v pravém rameni a od dalších pokusů jsem upustil. Poté mé pozornosti neunikly dveře od dvorku, které byly k mému překvapení otevřené, a tak jsem vnikl na dvorek. Poté jsem přelézal přes všelijaké haraburdí až jsem se ocitl u velké zdi. Ta byla proklatě vysoká a ani při mé snaze skákat co nejvýš jsem se dlaněmi nezachytil jejího horního okraje. Současně mi neunikla ta skutečnost, že z několika oken okolních domů mé počínání užasle sledují důchodci. Nějak jsem neměl náladu jim vysvětlovat proč tam tak blbnu a rychle jsem se vrátil do domu.
Chvíli jsem pak bezradně chodil po chodbě v přízemí sem a tam a přitom jsem si vzpomněl na jednoho svého kolegu. Toho také zamkli v domě a on se sklepním okénkem dostal na ulici. A tak jsme hned seběhl schody, co vedly do sklepení. Ve tmě, jenž v něm panovala, se mi však nepodařilo najít vypínač. Pak jsem do něco narazil a za rachotu čehosi jsem se ocitl na podlaze, zavalen čímsi.
Totálně naštvaný jsem o chvíli později vyběhl zpátky do přízemí a rozeběhnul jsem se zuřivě jako býk proti červenému hadru ke dveřím. Do nich jsem vzápětí vrazil vší svou silou, a hle-obě části dveří se nějakým záhadným způsobem rozevřely. A já jsem pak od vchodu rychle utíkal jako bych v tom domě něco ukradl o)))

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Nezařaditelné:
Les - subjektivně zabarvený popis

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"ZAMČEN V DOMĚ" | Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: ZAMČEN V DOMĚ
Od: Mylara - Monday, 05.11. 2007 - 22:25:10
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Pěkné patálie našich doručovatelů :-). Asi kvůli tomu je podezřívám, že mi do schránky hodí vzkaz o vyzvednutí balíčku na poště, aniž by se takto namáhali. Možná ale, že se pletu. Já také nejsem přes den doma.:-)


[ Odpovědět ]

Re: ZAMČEN V DOMĚ
Od: fungus2 - Monday, 05.11. 2007 - 22:44:26
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
To jo. Zážitků mám spousty.


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
43 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund