přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NA BARIKÁDĚ
fungus2 - Monday, 07.05. 2007 - 00:14:14
Téma: Próza - Povídka

Praha-8 květen 1945

 

Část ulice se zahalila do dýmu, který se valil z hořícího domu. Karel Pospíšil ležící na barikádě si na hlavě upravil německou helmu a zadíval se přes předek převráceného náklaďáku, jenž byl součástí barikády. Zanedlouho všichni muži uslyšeli přibližující se hluk motoru a o chvíli později se v chuchvalcích dýmu objevila silueta obrněného pásového transportéru, za nímž přikrčeně běželo velké množství postav.
„Hrome, jejich jako much!“ vyhrkl Mirek Koutný, který se krčil vedle Pospíšila.
„Tak těm mouchám trochu přistřihneme křídla,“ pronesl Pospíšil a přivřel levé oko, zatímco pravým se zahleděl přes mířidlo samopalu.
Pavel Dubecký, který měl na sobě předválečnou důstojnickou uniformu, zrakem přehlédl muže na barikádě a poté nahlas řekl: „Nechte je přijít co nejblíž!“
Vzápětí se ozvala kulometná palba z transportéru a kulky začaly dopadat na vrch barikády a také nad ním prolétaly. Její obránci se hned v prudké palbě skrčili, přičemž už také začali střílet němečtí vojáci. Pospíšil se přitiskl ke dřevěným trámům u nákladního vozidla a slyšel, jak nad ním sviští kulky.
„Hoďte granáty! Pak palte!“ vykřikl Dubecký a dva muži mrštili co nejdále před barikádu dva granáty. A vzápětí se skoro současně rozlehla ulicí dvojitá exploze. Koutný se přikrčeně vztyčil a přes dlažební kostky zahlédl dým nad dvěmi místy, kde vybuchly granáty. Viděl několik Němců ležících na ulici a dva, jak se mátoživě pokoušejí vstát. Na jednoho hned zalícil pušku a stiskl spoušť. Voják rozpřáhl ruce a bezvládně se zhroutil. To už i ostatní muži za barikádou počali střílet.
Pospíšil stiskl spoušť samopalu a delší dávka z něho zasáhla dvojici německých vojáků. Oba klesli na ulici, ale jeden vleže hodil obloukem granát. Pospíšil poté sledoval jeho pohyb vzduchem, aby v následující vteřině sebou doslova praštil o povrch ulice za barikádou. A zároveň na barikádě zaduněla exploze, při niž se ozvalo několik výkřiků a trojice mužů se sesula na dlažbu.
Dubecký vystřelil poslední náboj co měl v pušce, přičemž pocítil prudkou bolest v levém rameni. Z úst se mu poté vydralo bolestné zastenání, načež zaduněl na barikádě další výbuch. Pak se zatnutými zuby pravými prsty otevřel pouzdro pistole, co měl na opasku. Za velké bolesti pistoli odjistil a znovu se za barikádou postavil. Prvním výstřelem z pistole zasáhl vojáka, který v podřepu u boku transportéru střílel z pušky. Ten se zakymácel, upustil pušku a zhroutil se.
Dvěma přískoky se Koutný dostal k jednomu muži, jehož zasáhl výbuch granátu. Obličej měl zalitý krví a rozšířené oči hleděli netečně do nebe. Marně se snažil nahmatat puls. Rychle sebral pušku, co patřila mrtvému a opět zalehl na barikádě a zadíval se na pomalu sunoucí se transportér i velké množství německých vojáků. Třikrát stačil vystřelit, načež pocítil palčivou bolest v hlavě. Pramínky vytékající krve mu zalily obličej, což bylo to poslední, co dokázal vnímat.
Samopal vystřelil poslední dávku nábojů, která zbývala v zásobníků a Pospíšil jej vztekle zahodil. Ještě předtím postřehl, jak zasáhl vojáka, jenž se při zdi sesul na dlažbu.
„Utíkejte k další barikádě!“ křičel Dubecký, jemuž se na dvou místech uniformy objevily velké tmavé skvrny. Zbývající muži rychle popadli raněné a táhli je od barikády. Pospíšil podepřel jednoho zraněného a přikrčeně oba rychle utíkali k další barikádě. Pak však za nimi zaduněla exploze granátu a oba se zhroutili na zem. Pospíšil pocítil strašlivou bolest v noze, přičemž se za ní chytl, rozkřičel se kvůli palčivé bolesti, jenž způsobilo rozervané zkrvavené stehno. Přitom zahlédl, jak první němečtí vojáci přelézají barikádu. Jeden z nich na něho namířil pušku a on poté pocítil další prudkou bolest v hrudi. V leže pak hleděl na oblohu, kterou začínal zahalovat černý dým a vzápětí jej obklopila tma.
Pásový transportér se drápal na barikádu u převráceného náklaďáku, u něhož ležel zakrvácený Dubecký. Ten přes ochromující bolest otevřel víčko nádrže a s posledních sil do ní vhodil zapálenou sirku. Vzápětí barikádou otřásla mohutná exploze, přičemž se všemi směry rozlétly dlažební kostky i další kusy věcí z barikády.
Obráncům barikády, co byla o něco dále v ulici, se po chvíli naskytl pohled na stoupající hustý dým, mrtvá těla německých vojáků, padlých barikádníků a na transportér převrácený na bok.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NA BARIKÁDĚ" | Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NA BARIKÁDĚ
Od: Halali - Monday, 07.05. 2007 - 00:36:51
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
člověka při čtení až zamrazí...měli by sme si vážit doby v jaké žijeme...pěkná vzpomínka


[ Odpovědět ]

Re: NA BARIKÁDĚ
Od: fungus2 - Monday, 07.05. 2007 - 19:25:56
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Děkuji!


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
44 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund