přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
happywork + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NETYPICKY V DIVADLE-2
fungus2 - Monday, 30.04. 2007 - 01:36:33
Téma: Próza - Příběh

Část druhá závěrečná

 

Sprintem jsem doběhl ke dveřím, za nimiž byl sál divadla. Podařilo se mi je otevřít, ale asi moc prudce. Ozvala se totiž rána, jak dveře narazily do zdi. Já jsem zároveň klopýtl, což mělo za následek dvojité salto. Ke svému zděšení jsem se s klikou v ústech projel po podlaze uličkou mezi hledištěm a vzápětí následoval náraz do podia, který neunikl hercům.
„Pardon, nenechte se rušit. Mě trochu podjely nohy,“ sdělil jsem jim a bylo mou snahou najít v první řadě volné místo. K mému překvapení však všude seděli lidé. Ty trochu znervóznilo to, že jsem je oslepoval baterkou. Když jsem si pořádně posvítil na vstupenku, tak na ní bylo číslo sedačky třináct. Rychle jsem se dal do počítaní, abych se po chvíli do plížil ke třináctému sedadlu v řadě.
„Halo, zasedl jste mi místo,“ řekl jsem muži, co na sedadle seděl. A protože si mě nevšímal, tak jsem mu baterkou ťukl do kolena. Jeho reakce byla okamžitá. Lekl se, vykřikl a jeho noha se prudce vymrštila. Kopnutí jsem pocítil vzápětí, načež následoval náraz do dolní části podia. Jeho dřevěná deska nevydržela a já jsem se zakutálel pod podium.
O něco později jsem lehce otřesený ke svému překvapení dovrávoral ze zákulisí na podiu. Herci na mne užasle hleděli a v hledišti moje objevení způsobilo celkem velké pozdvižení.
„Já se vám zase omlouvám. Nějak nemůžu volné místo. A tam kde mám sedět, tak sedí nějaký chlap. Podívejte se na mojí vstupenku. Je na ní napsáno první řada, číslo třináct,“ oslovil jsem jednoho z herců a dal mu před obličej svou vstupenku.
„Tu vstupenku máte do první řady, ale na balkoně sdělil mi zkoprněle herec.
„Aha. Tak vám děkuji. Už tam utíkám!“ řekl jsem mu a proběhl jsem uličkou v hledišti. Mou pozornost přitom upoutal velký sloup a já se hned rozhodl po něm vyšplhat na balkon. To se mi povedlo, načež jsem k úžasu diváků na balkoně k nim vlezl. Po menším rozruchu se mi podařilo najít volné sedadlo, a pak už bylo mou snahou sledovat představení.
Hodlal jsem zároveň použít svůj vlastnoruční vynález vytahovacího divadelního kukátka, a tak jsem zanedlouho začal kukátko vytahovat. Asi jsem jej moc vytáhl, protože několik herců se o jeho vytažený konec praštilo hlavou. Poté jsem dlouhé kukátko neudržel a to spadlo do hlediště na hlavy divákům. To opět vyvolalo celkem velký rozruch, ale toho jsem si nevšímal, poněvadž mne začal znervózňovat zavěšený reflektor, který mi znesnadňoval výhled. Tudíž jsem se přes okraj balkonu naklonil a snažil jsem se s ním pohnout. Hnout však s ním vůbec nešlo, a tak jsem tedy napnul veškeré své síly.
Nevím, jak se to mohlo stát, ale náhle mi neunikla ta skutečnost, že v rukou svírám reflektor. Ten se na kabelu i se mnou houpal nad hledištěm, přičemž jsem opakovaně narazil do kulis v zadní části podia. Zároveň jsem se zamotal do spleti lan, což mělo katastrofické následky. Opona opakovaně šla dolů i nahoru a kulisy se měnily jako na běžícím pásu. A vzápětí odkud si z hora za táhlého výkřiku dopadl na podium můj soused pan Metráček, jenž udělal v dřevěné podlaze ohromnou díru. Došlo mi, že asi představení nesledoval z hlediště a vzápětí jsem i já dopadl na prkna, co znamenají svět.
To už panoval v celém sále nepopsatelný chaos. Mnozí křičeli, jiní zase nadávali a také se někteří začali rvát. Podium bylo přeplněno rozmanitými kulisami, mezi kterými běhalo velké množství naštvaných diváků, herců a zaměstnanců divadla. Chtěl jsem některé herce požádat o autogram, jenže pan Metráček při pokusu o vylezení z nitra podia jej svou vahou zcela rozložil a zároveň také spadla na všechny opona. Nikdo mi autogram nedal a ještě jsem dostal pěstí. A tak jsem zanedlouho prchal z divadelní budovy pronásledován naštvaným davem, který podobné divadelní představení určitě nezažil.
KONEC

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NETYPICKY V DIVADLE-2" | Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NETYPICKY V DIVADLE-2
Od: Olda - Monday, 30.04. 2007 - 20:18:02
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
:D huhehemuhehe!:D:D:D:D


[ Odpovědět ]

Re: NETYPICKY V DIVADLE-2
Od: fungus2 - Monday, 30.04. 2007 - 21:14:56
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Inu rozruch o)))


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
43 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund