přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
lilian + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NA BĚŽKÁCH
fungus2 - Monday, 19.02. 2007 - 03:49:37
Téma: Próza - Povídka



Roman si několikrát protáhl ruce, přičemž udělal na lyžích dva rychlé dřepy a pak řekl: „Pojedeme lehkou a nedlouhou trasu, kterou moc dobře znám. Tudíž se není čeho bát.“
„Něco podobnýho si říkal v létě, když jsme šli na ten výlet. A skončili jsme zcela mimo trasu v šílený džungli,“ řekla mu manželka Jana.
„Protože tu trasu pozměnily a byla blbě značená,“ pronesl pohotově Roman.
„Tatí, a odkud vyrazíme?“ zeptal se jejich syn Ondřej.
„Sjedeme tenhle kopeček. A pak vás povedu,“ řekl Roman, načež se hůlkami odpíchl a najel na svah.
„Co se tak ženeš!? Nic nám přeci neuteče!“ ozvala se Jana, která se synem také počala sjíždět kopec. Oběma se za okamžik naskytl pohled na Romana, jak se pod svahem mihl těsně kolem zaparkované rolby. A vzápětí na lyžích zavrávoral, načež rozhodil rukama a dopadl na sníh.
„Jéé, tatínek se rozplácnul jako žába!“ vyhrkl Ondřej.
„To dnes uvidíš Ondřeji ještě několikrát,“ zkonstatovala Jana.
„Já zkouším tvrdost sněhu,“ ozval se Roman poté, co po čtyřech lezl ze zasněžené prohlubně.
„Tak já ten sníh taky vyzkouším!“ řekl Ondřej a odrazil se několikrát hůlkami. Za okamžik schválně před prohlubní spadl a sjel přímo na Romana.
„To se bojíš říct, že si normálně spadnul!?“ vyjekla Jana, která hned k nim dojela. Její snaha o postavení syna na lyže skončila podjetím jejích lyží, což mělo za následek pád na oba dva. A vzápětí všichni tři skončili na dně prohlubně.
Slunce svítilo z modravé oblohy na zasněženou krajinu, po níž se pohybovala trojice postav na běžkách. Roman se neustále otáčel na Ondřeje i Janu, přičemž povídal, co vše v minulosti na horách zažil. Jeho manželka vytušila, že některé historky v jeho podání jsou na hony vzdálené skutečnosti, ale byla ráda, že jejich výlet na běžkách probíhá v klidu. Ten však neměl mít dlouhého trvání.
Roman se před pointou jedné historky otočil na Ondřeje zrovna v tu chvíli, když před ním byla velká větev obtěžkaná sněhem. V následujících vteřinách se ozval jeho výkřik, jenž doprovázelo rozkývání větve, přičemž z ní spadla vrstva sněhu. Ondřej i Jana poté spatřili na oné pohupující se větvi modrého kulicha, ale Romana nikde.
„Do prd..,“ uslyšeli vzápětí jeho hlas, načež o něco dále v lese uviděli krmelec, pod nímž byl Roman zaražen.
„To máš z toho, že plácáš blbosti!“ řekla mu Jana.
„Mě ta větev praštila a vodmrštila,“ soukal ze sebe Roman.
„Rozbil si zvířátkům krmelec,“ ozval se Ondřej.
„Já se na to vy..“
„Nebuď sprostej! A kdyby si sháněl náhodou kulicha, tak ho máš na tý větvi!“ vyhrkla ostře Jana, načež následné pokračování výletu probíhalo v nezvyklém tichu.
„Tak si ten náš výlet trochu zkrátíme, ale zpestříme. Tuhle stráň co je před námi sjedeme. Pod ní vede další trasa, která nás dovede zpátky přímo k hotelu. Tudíž opatrně sjedeme dolů,“ řekl Roman.
„Hlavně se vobloukem vyhni tý chatě! Znáš se!“ ozvala se Jana.
„Neměj vobavy!“ pronesl Roman a rozjel se na stráň jako první. Horní část hodlal sjet ve velkém oblouku. To se mu dařilo, ale poté, co se musel vyhnout nerovnému zasněženému povrchu, tak uviděl přímo před sebou dřevěný záchod. V následující vteřině postřehl, jak se u něho otevírají dveře. Ještě stačil zahlédnout užaslý výraz muže a vzápětí se ozvala rána doprovázená skřípotem, načež dveře od záchodu svištěly po svahu a Roman v leže na nich. Překvapený muž pak uslyšel ženský křik, přičemž spatřil náraz Jany do sněhuláka. A než se vzpamatoval, zaslechl za sebou varovný výkřik, aby o chvíli později byl sražen Ondřejem.
A tak se vzápětí pod stráni skupině běžkařů naskytl pohled na tři padající a ječící podstavy, zatímco čtvrtá postava v leže hlasitě a sprostě nadávala.

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Povídka:
KDYŽ SE VĚŠÍ LUSTR

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 8
Účastníků: 2


Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NA BĚŽKÁCH" | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: NA BĚŽKÁCH
Od: liliracek - Monday, 19.02. 2007 - 11:36:51
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ahoj Fungusi! veselý! ze života? krásně popsaná chlapská ještinost:) a ženská prozřetelnost a oprávněná nedůvěra k siláckým chlapským řečem:)


[ Odpovědět ]

Re: NA BĚŽKÁCH
Od: fungus2 - Monday, 19.02. 2007 - 11:42:39
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díky. Ze života to není, ale snažil jsem se to napsat, co nejvěrohodněji.


[ Odpovědět ]
Re: NA BĚŽKÁCH
Od: liliracek - Monday, 19.02. 2007 - 11:47:07
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
no, a taky ještě díky, že jsem takovej věrnej ohodnocovatel! at už je to cokoli, vždycky se ke všemu vyjádříš, a to je moc fajn!:) L.


[ Odpovědět ]
Re: NA BĚŽKÁCH
Od: fungus2 - Monday, 19.02. 2007 - 19:40:21
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Prostě jsem už takový o)))


[ Odpovědět ]
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
49 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund