přezdívka:
heslo:
registrace

Minimax.cz - minimax umeni

Co je minimax?
Minimax je umělecký server pro všechny autory. Vyjádřete se! Prezentujte své malby, fotografie, poesii či prózu, komentujte ostatní autory. Více informací
Žánry
Menu
Ikonka na web
Inzerce
Kdo je online
nikdo + 6 anonymů
Reklama Google
Statistiky
TOPlist
NA NEBI PODIVNÉ VÁLKY-5
fungus2 - Monday, 06.11. 2006 - 00:07:21
Téma: Próza - Příběh

Část pátá

 

Černé chomáče s rozprasky, které se začaly objevovat na obloze, představovaly palbu protiletadlového dělostřelectva. Znamenalo to, že již přeletěli hranice. Seržant Michel Vencl otáčel hlavu do všech stran a zrakem propátrával oblohu. Kromě mraků a letících francouzských letadel žádné jiné letouny neviděl. Přitom pocítil, jak se mu napínají nervy.
Zrakem spočinul na jednom ze dvou průzkumných letadel, přičemž v jeho blízkosti se rozprskl granát a dvoumotorové letadlo se ve vzduchu zakymácelo. Poté se zadíval na ostatní letouny. Opět přehlédl v rychlosti velká šedivá oblaka a náhle zahlédl mnohem dále vpravo mezi mraky osamocené letadlo. Pozorně se na něho zahleděl
„Na čtyřech hodinách něco letí!“ uslyšel přes praskot ve sluchátkách hlas kapitána Maurice Milhieta. Přitom Vencl rozpoznal černé kříže na křídlech letadla.
„Guerine a Vencle, podívejte se na něj,“ zaslechl opět ve sluchátkách hlas kapitána, který letěl v čele šestice Curtissů.
Stíhačka nadporučíka Andre Guerina provedla zatáčku doprava. Vencl ho následoval, přičemž se ho zmocnilo vzrušení. Nespouštěl z letadla oči. Za okamžik jej viděl zřetelněji. Poznal v něm hornoplošník, co se používal k průzkumu. Zřejmě letěl na výzvědný let.
„To je Storch. Toho nebude těžký sestřelit!“ uslyšel ve sluchátkách nadporučíka, který měl v letadle radiopřijímač pro mluvení, zatímco on jen pro příjem. Zároveň uviděl, jak jeho letadlo ještě více zrychlilo. Už si chtěl z čela stáhnout letecké brýle na oči, když postřehl koutkem oka v prostoru mezi mraky záblesk, jakoby se sluneční svit odrazil od nějakého skla. Poté spatřil čtveřici letadel. Hned v nich poznal německé stíhačky.
Vzápětí přes boční sklo kabiny hleděl na útočící Me-109. Rychle provedl další manévr, přičemž pocítil, jak mu buší srdce. Pak zahlédl za sebou nepřátelskou stíhačku. Ve zpětném zrcátku se mu hrozivě zjevila silueta německého letadla. O zlomek vteřiny později se objevily na křídlech Me-109 záblesky znamenající palbu. Skoro současně Vencl udělal úhybný manévr. Když vzápětí vyrovnal letoun, postřehl o něco výše nad sebou prolétávat v klesavé zatáčce nepřátelskou stíhačku. Okamžitě přitáhl řídící páku k sobě. Palec měl na spoušti a oči na zaměřovači. Za další vteřinu stiskl spoušť.
První část jím vypálené dávky šla před předek německé stíhačky. Ale poté viděl, jak bílé čáry střel vnikají do jejího boku, když se mihla na okamžik v jeho zaměřovači. Než stačil zaregistrovat následky své střelby, zabubnovala do trupu jeho letounu sprška kulek. Pohotově zareagoval a strhl Curtisse do strany dolů. O chvíli později spatřil ve vzduchu se táhnout od shora dolů dlouhou černou stopu kouře.
„Já to dostal..!“ ozval se náhle ve sluchátkách výkřik nadporučíka a on při dalším úhybném manévru před dotírajícím německým stíhačem zahlédl mnohem výše dvojici letadel. Z jednoho letounu přitom vyšlehly plameny a ten začal bezvládně padat. Neměl čas sledovat jeho pád, ale poté uslyšel ve sluchátkách bolestný křik, který přešel v řev, při kterém mu naskočila husí kůže. Pak náhle umlkl.
V nízkém letu nad zemí unikl před Me-109 a přeletěl opevněné francouzsko německé hranice. I zbylá čtveřice stíhačů doprovázející průzkumná letadla byla napadena německými stíhači.
Na letiště postupně dosedly čtyři Curtissy, z nichž jeden byl proděravěn kulkami. Sanitka jeho pilota hned odvezla. Vencl to pozoroval mlčky opřen o stěnu stavení.
„Sesypali se na nás jako vosy na sladký,“ zkonstatoval poručík Emile Leroy a pokračoval: „Jednoho Blocha hned dostali. Druhej to dotáhnul na naší stranu. Kde nouzově sedal. Kapitán ještě stačil říct, že vyskakuje..“
„Hm. Andre to nestačil. Musel mít příšernou smrt v plamenech,“ mínil Vencl a zadíval se na oblohu, ze které k zemi počaly dopadat kapky deště a vypadalo to, jako by se obloha rozplakala.
KONEC PÁTÉ ČÁSTI

Související odkazy
· Přidat příspěvek k tématu

Nejčtenější příspěvek na téma Próza - Příběh:
PRŮZKUMN Ý LET

Hodnocení příspěvku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:
hlasovat mohou i neregistrovaní!
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti
"NA NEBI PODIVNÉ VÁLKY-5" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
Minimax.cz - umělecký server pro všechny autory
redakce & disclaimer


Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
35 Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund