Tak jsem se přesvědčil a vyrazil jsem na premiéru českého filmu „Příběhy obyčejného šílenství.“ Film podle vlastní knihy natočil režisér Petr Zelenka a jako obvykle hlavní hrdina je typický manipulovatelný človíček, který vedle své lásky nemá cíl, nemá hodnoty, nemá politický názor a nemá nic. Ztracená generace na způsob 60-tých let v českém vydání doplněná figurkami žijícími v socialistických hodnotách (role Niny Divíškové jako matky, která trpí bolestmi světa či groteskní recitátor vlastních politických týdeníků, jak předvádí herecký otec - výborný Miroslav Krobot.)

Údajný kolotoč komických situací jsem neviděl, dobré nápady ano. Cesta manipulačním elektrickým vozíkem přes Prahu měla půvab a Ivan Trojan se skutečně měnil v Bustera Keatona, jeho fotografie není v řadě záběrů náhodná. Sexuální deviace či exhibicionismus ze vztahu Jiřího Bartošky a Zuzany Bydžovské měl nádech absurdity moderního šílenství, Karel Heřmánek v roli týraného manžela výborně doplňoval a tak jen Zuzanka Šuláková těžila více než dost z hlasu Zuzany Stivínové a trochu mi to připomínalo americké "Zpívání v dešti."

Film nenudí, legrace má i ošklivou tvář a Ivan Trojan je opravdu nejskromnější celebritou ač Celebritou s velkým C.

Vím, že sponzorům filmu se musí dát prostor, snad by ale menší reklamnost ve vlastním ději filmu unesli. Získat peníze asi není snadné a tak odpouštím a chválím Daimler, že jeho Mercedes A tam být už nemusel. Co tam muselo být je překvapení. To se moc nekonalo a tak Zelenka tentokráte nedosáhl na kvality Roku Ďábla. Leč to nic nemění na tom, že film se vidět dá.

Aaron